Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius už novinářům potvrdil, co se v kuloárech předpokládá několik dní. Koncem listopadu zahájená klimatická konference neskončí dnes, jak podle plánu měla, ale protáhne se do víkendu. Fabius dnes slíbil předložit v sobotu ráno nový návrh dohody, pravděpodobně už velmi blízký finálnímu textu.
„Pořád přetrvávají poměrně velké rozpory v klíčových částech smlouvy,“ upozornil ale český ministr Brabec. Přesto podle něj nastal v posledních dnech posun. Zatím poslední, se zpožděním až pozdě v noci na dnešek představený kompromisní návrh je podstatně útlejší než první verze dokumentu a mnohé věci už jsou dohodnuté.
Bez variant je nyní klíčový závazek zajistit, aby teplota nestoupla přes dva stupně, a snažit se o to, aby nerostla o více než 1,5 stupně Celsia. Jak ale v Paříži připomněl Hugo Charvát z českého Centra pro dopravu a energetiku, je podobný závazek v zásadě jen deklarací ve chvíli, kdy stávající závazky zemí takový vývoj nezajistí.
„Tak, jak jsou nyní předloženy, tak by takový plán nesplnily. Vedly by ke zvýšení teploty o 2,7 až tři stupně, tedy výrazně přes cíl,“ uvedl Charvát. Daleko větší důležitost tak podle něj získává aktivita jednotlivých států. Právě otázka možnosti národní závazky upravovat a zvyšovat a také způsob oznamování dosažených výsledků a jejich kontroly, je významnou a dosud nevyřešenou otázkou.
Ministr Brabec dál vidí „velkou opozici ze strany zemí jako je Indie, Čína či další“ vůči tomu, aby byly konkrétní závazky přímo zahrnuty do vznikající smlouvy. „Tam bude pravděpodobně velká debata o tom, zda to posunou do přílohové části,“ míní. To by umožnilo diskutovat o detailech v následujících měsících a letech.
Zásadním bodem je podle ministra také rozdělení zemí mezi „rozvinuté“ a „rozvojové“ země a také povinnosti, které vzhledem ke smlouvě každá skupina bude mít. „Země, kam patří také Česko či Spojené státy, chtějí, aby i rozvojové státy - kam ale podle dnešního chápání patří i země jako Saúdská Arábie a další - měly své konkrétní závazky a také aby dle svých možností měli povinnost se podílet. Ne, že budou čekat s nataženýma rukama,“ podotkl český ministr.
Snaha o menší závazky
Méně rozvinuté země by rády viděly jen méně závazný systém závazků a také pomalejší náběh plnění povinností, třeba až po roce 2030. Desítky aktivistů dnes přímo na výstavišti Le Bourget za skandování slov „Spravedlnost“ nebo „Peníze“ rozvinuly dlouhý červený transparent, symbolizující červenou čáru, kterou podle nich nelze překročit. Žádali právě větší pomoc bohatých zemí těm méně vyspělým částem světa s ochranou klimatu.
O co nejambicióznější dohodu se na konferenci pořádané v pařížském Le Bourget snaží takzvaná „koalice sta“, kam patří celá Evropská unie, ostrovní země bezprostředně ohrožené klimatickými změnami, ale také Spojené státy. Odpoledne se ke koalici přidala například Brazílie. Vznik takového bloku pokládá Brabec za velký pokrok proti Kjótskému protokolu, který by nyní vznikající dohoda z Paříže měla po roce 2020 nahradit.
Charvát připomněl, že nyní zveřejněný poslední návrh smlouvy také předpokládá, že svět by do konce století měl být „neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů“. V návrhu je také opět zmíněna představa, že rozvinuté země budou po roce 2020 přispívat na řešení klimatických otázek těm ostatním částkou nejméně 100 miliard dolarů ročně.
Podle představ Evropské unie by právo na specifický přístup měly mít jen ty nejméně rozvinuté, například africké země. Ostatní by se naopak měly podílet na financování.
