Jednou z největších starostí firem je, jak by ze země v případě naplnění černých scénářů získaly své peníze. Pokud by se Řecko vrátilo ke své bývalé měně, mohlo by to podle mnoha firem znamenat směnu jejich eur za méně hodnotné drachmy. Obecně se předpokládá, že by Atény v případě návratu k drachmě přijaly omezení pohybu kapitálu, aby peníze zůstaly v zemi.
Například pivovarnická skupina Heineken proto přesouvá volnou hotovost z Řecka i eurozóny a do měn jako jsou americký dolar či britská libra. Společnost takové operace provádí rutinně, v současnosti zvýšila jejich frekvenci. „Snažíme se, abychom v Řecku nenechávali moc peněz, abychom omezili rizika,“ uvedl mluvčí firmy.
Podobně se jistí například i farmaceutický gigant GlaxoSmithKline či výrobce alkoholických nápojů Diageo. Některé řecké firmy si narychlo vypůjčily peníze ze zahraničních i domácích bank. Obávají se, že po případném návratu k drachmě by k úvěrům ztratily přístup.
Společnosti se začínají chystat na občanské nepokoje
Další firmy jako například cestovní kancelář TUI nebo britský prodejce elektroniky Dixons Retail se zase připravují na ochranu svého majetku či klientů v případě občanských nepokojů. V některých případech se spoléhají na postupy vyzkoušené a prověřené během loňského neklidu během arabského jara. TUI by tak třeba v případě nutnosti mohla přesunout zákazníky plánující návštěvu Řecka do jiných destinací.
Poradenská firmy Roland Berger sídlící v Německu pak radí firemním klientům, aby například do smluv zahrnovali doložky stanovující měnu či směnný kurz, jenž se bude používat v případě řeckého opuštění eura. Společnosti také v Řecku a stále více i ve Španělsku trvají na větších platbách předem za své služby a zboží. Někdy jde až o 50 procent celkové částky. Snižují třeba také lhůty pro uhrazení faktur ze 30 na 15 dní.
Podle Benedicta Jamese z britské právnické firmy Linklaters by řecký odchod z eurozóny znamenal „naprostý chaos a lidé by to neměli podceňovat“. „Nejdříve naše práce na tomhle problému připomínala pramínek vody, v posledních týdnech se to ale proměnilo v silný proud,“ podotkl. Právníci řeší zejména to, které obchodní smlouvy by mohly přestat platit v případu řeckého návratu k drachmě.
The Wall Street Journal připomíná, že nálada mezi firmami se v posledních týdnech prudce zhoršila. Jeden z největších poklesů zaznamenala v Německu. Dluhová krize v Řecku a Španělsku přitom donedávna německé firmy příliš nevzrušovala díky solidním objednávkám z Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik.
Pojišťovny již nechtějí pojišťovat zboží dodávané do Řecka
Další signál znepokojení v Evropě přišel tento týden od dvou pojišťoven ze skupiny největších světových pojišťoven obchodních transakcí, která zajišťuje exportérům platby, pokud jejich zahraniční partner zbankrotuje. Euler Hermes patřící do skupiny Allianz a Coface spadající pod francouzskou investiční banku Natixis oznámily, že kvůli rostoucímu riziku přestanou pojišťovat zboží dodávané do Řecka.
Francouzský maloobchodní gigant Carrefour mezitím konsoliduje síť svých obchodů v Řecku do menšího počtu větších prodejen, aby se vyrovnal s klesajícími prodeji. Naskladňuje také více levnějšího zboží vlastních značek místo značkového zboží od koncernů jako Nestlé, Danone nebo Procter & Gamble.
Firmy mohou oprášit opatření použitá v krizi před třemi lety
Jeden z největších světových výrobců laserové techniky Trumpf působící i v Česku uvedl, že pokud zhoršující krize v Evropě způsobí kolaps jeho tržeb, přistoupí k opatření použitým během globální ekonomické krize v letech 2008 až 2009. Šlo například o flexibilnější platební a dodavatelské vztahy či omezení pracovní doby zaměstnancům. Plat zůstal stejný s tím, že lidé pak pracovali přesčasy zadarmo v případě vyšších objednávek.
„Bohužel to není tak dávno, (co jsme museli podobná opatření zavést),“ uvedl finanční šéf firmy Harald Völker. „Znamená to ale, že k nim dokážeme znovu přikročit relativně rychle, dodal.
Některé firmy se pak připravují i na rozpad eurozóny. Například mateřská společnost Airbusu, European Aeronautic Defence & Space, uvedla, že návrat k národním měnám by změnil její plány na expanzi či způsob výběru dodavatelů. „Pokud se vrátíme zpět, bude německá měna pravděpodobně silnější než ostatní, což v dlouhodobém hledisku znamená problémy při umístění našich provozů,“ uvedl mluvčí podniku. Dodal, že ve francouzsko-německé skupině by mohlo vzniknout napětí, protože platy v jednotlivých zemích, kde firma působí, by se lišily.
Některé firmy ale krizi vnímají i jako příležitost. Například šéf Dixons Sebastian James uvedl, že pokud se v Řecku vyplní katastrofické předpovědi, mohla by to jeho společnost využít k posílení svého zastoupení na trhu na úkor slabších rivalů.
