Zmíněného konferenčního hovoru se zúčastnili i britský premiér David Cameron, francouzský prezident Hollande a italský premiér Matteo Renzi.
Podle AFP se západní státníci vyslovili také pro posílení role a kapacit Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která na dodržování mírových dohod z Minsku dohlíží. Na toto téma již v pondělí jednali Merkelová a Hollande s prezidenty Ukrajiny a Ruska Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem, podle kterých by OBSE měla na Donbasu zastávat větší roli. Kyjev chce, aby pozorovatelé OBSE působili i v těch oblastech, kde příměří není dodržováno.
Západ nyní zvažuje kvůli dění na Ukrajině možnost dalších sankcí vůči Rusku, případně prodloužení těch stávajících. Berlín v této souvislosti ohlásil, že západní vůdci během konference podpořili názor, že odvolání odvetných opatření bude možné jen tehdy, pokud budou všechny podmínky mírových dohod z Minsku splněny.
„Lídři (západních zemí) jsou připraveni rozhodnout o dalších sankcích, pokud budou dohody z Minsku nadále porušovány,“ uvedla v prohlášení Evropská unie.
Obama vyčkává
Spojené státy v současné době zvažují, zda ukrajinské armádě poskytnou bojové vybavení. Kyjev požádal zejména o pokročilé obranné a radarové systémy, kterými by mohl účinně čelit ostřelování armádních pozic proruskými separatisty. Obama o dodávkách zbraní ještě nerozhodl, chce počkat až na to, zda bude příměří dodržováno.
Na Donbasu od poloviny února platí nově dojednaný klid zbraní, který byl ale především v prvních dnech výrazně porušován. Situace v oblasti se nicméně postupně stabilizovala a z frontové linie začala armáda a povstalci stahovat těžké zbraně. Kyjev se ovšem nyní obává, že proruští separatisté dělostřelecké systémy pouze přesouvají na jiné úseky fronty. Konflikt na východě Ukrajiny si od loňského dubna vyžádal na šest tisíc mrtvých.
