Výše kompenzace pro zmíněných 25 šéfů, jejichž plat byl vyšší, než kolik jejich firma loni zaplatila na dani z příjmu, v průměru dosáhla 16,7 milionu dolarů (asi 279 milionů korun) ročně. Naproti tomu šéfové firem, jejichž akcie jsou zařazeny v bázi indexu S&P 500, si v průměru vydělali 10,8 milionu dolarů (asi 180 milionů korun).
IPS je koncepčním střediskem, které má podle agentury Reuters spíše levicové smýšlení. Člen Výboru pro dohled a reformu vlády, demokrat Elijah Cummings, po přečtení studie napsal dopis předsedovi výboru a žádal jej o svolání schůze. Američtí politici se kvůli vysokému deficitu snaží šetřit a každá taková zpráva je některým z nich trnem v oku.
Cummings v dopise předsedovi výboru, jímž je republikán Darrell Issa, mimo jiné napsal, že chce zjistit „rozsah, v jakém dnes přetrvávají problémy, které vedly k hospodářské krizi, a které se týkají odměňování ředitelů“. Zajímá jej také, proč zisky firem a platy jejích šéfů „rostou závratným tempem, když platy zaměstnanců stagnují a nezaměstnanost zůstává nepřijatelně vysoko“.
Cummings také navrhuje, aby zákonodárci věnovali více pozornosti sbírce zákonů. Chce zjistit, zda daňový zákon nevybízí k tomu, aby se rozdíly v příjmech prohlubovaly.
Institut IPS při sestavování studie srovnával platy ředitelů s výši daní placených na federální úrovni. Nebral v úvahu daně na úrovni jednotlivých států americké unie, ani daně placené v zahraničí. Nepřihlížel ale ani k odloženým daním, které mohou být často mnohem vyšší, než daně v konkrétním zdaňovacím období skutečně zaplacené.
