Sociální demokraté (SPD) se nadále odmítají účastnit příští německé vlády a chtějí předčasné volby. Právě předčasné volby jsou nyní nejpravděpodobnější variantou dalšího vývoje poté, co v noci na dnešek ztroskotalo vyjednávání CDU/CSU, FDP a Zelených o novém kabinetu. V německých médiích se už dokonce objevují spekulace, že by se volby mohly uskutečnit 22. dubna příštího roku.
"S ohledem na volební výsledek z 24. září nejsme k dispozici pro vstup do velké koalice," nechal se slyšet Martin Schulz, podle něhož byl výsledek parlamentních voleb jasným odmítnutím dosavadní velké koalice, jejíž strany přišly dohromady o téměř 14 procentních bodů.
"Považujeme za důležité, aby občanky a občané mohli znovu zhodnotit situaci," uvedl také předseda sociálních demokratů, podle něhož CDU/CSU, FDP a Zelení dostali zemi do složité situace.
Sociální demokraté dosáhli v zářijových parlamentních volbách svého nejhoršího výsledku v historii spolkové republiky a už v den voleb se rozhodli pro odchod do opozice. Početně by přitom s CDU/CSU mohli znovu vytvořit vládu, která by v parlamentu měla pohodlnou většinu. Jiná většinová možnost nyní neexistuje.
Merkelová by se teoreticky mohla pokusit vytvořit vládu menšinovou, s čímž ale nikdo nepočítá. V dějinách spolkové republiky žádná taková vláda dosud nevznikla a šéfka CDU v minulosti hovořila o tom, že chce, aby kabinet byl stabilní, což by pravděpodobně nebyl případ menšinové vlády, která by se při schvalování jakéhokoli zákona musela opírat o podporu opozičních stran. Menšinovou vládu se Zelenými už také jasně vyloučila CSU.
Nejpravděpodobnější variantou jsou tak nyní předčasné volby. Spekuluje se už dokonce o tom, že Merkelová chce, aby se uskutečnily 22. dubna. Její CDU to ale popírá. Většina pozorovatelů se shoduje, že nové volby nemusí přinést žádné další koaliční možnosti, tradiční strany mají navíc obavu z dalšího posilování protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Cesta k předčasným volbám není snadná. Musela by se uskutečnit dvě kola hlasování ve Spolkovém sněmu, při nichž by daný kandidát nebo kandidáti na kancléře nezískali absolutní většinu hlasů. Ve třetím kole by pak byl zvolen kandidát s nejvyšším počtem obdržených hlasů. Pokud by však nezískal absolutní většinu hlasů, což je v takovém případě velmi pravděpodobné, bylo by na prezidentovi, zda ho jmenuje kancléřem, nebo zda Spolkový sněm rozpustí. V takovém případě by se do 60 dnů od rozpuštění parlamentu uskutečnily nové volby.
