Nový premiant? Estonská ekonomika překvapivě zrychlila růst na 3,4 procenta

Estonsko

Estonsko

Hrubý domácí produkt Estonska ve třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 3,4 procenta. To je citelné zlepšení oproti předchozímu kvartálu, kdy růst podle tamního statistického úřadu činil 2,2 procenta. Analytici čekali zpomalení tempa, o lepší výsledek se zasloužila hlavně domácí poptávka.

Estonsko je členem eurozóny, kde je podobný růst spíše výjimkou. Eurozóna se kvůli dluhové krizi už delší dobu potýká s útlumem poptávky a její ekonomika jako celek oslabuje. Týká se to ale hlavně zemí v západní Evropě, východ eurozóny potíže zatím zvládá lépe.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že tempo růstu ekonomiky zpomalí na dvě procenta. Estonsko má jen asi 1,4 milionu obyvatel a hodnota jeho HDP se pohybuje kolem 16 miliard eur (asi 406 miliard Kč). Z pohledu celé eurozóny je to zanedbatelný objem.

Vývoj HDP Estonska (změny v procentech):

3. čtvrtletí 2012 2. čtvrtletí 2012 3. čtvrtletí 2011
Meziroční změna +3,4 +2,2 +9,3
Čtvrtletní změna
(po sezonním přepočtu)
+1,7 +0,5 +1,4

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím estonská ekonomika po sezonním přepočtu stoupla o 1,7 procenta. To je rovněž citelné zlepšení proti druhému kvartálu, kdy růst činil 0,5 procenta.

„K růstu nejvíce přispělo stavebnictví a dále informační a komunikační služby,“ sdělil statistický úřad. Naopak export průmyslového zboží, což je v Estonsku největší ekonomická oblast, měl na růst ve třetím čtvrtletí negativní vliv.

Estonsko je podruhé v kůži baltského tygra

Estonské ministerstvo financí v srpnu zvýšilo odhad zvýšení HDP na letošní rok na 2,2 procenta. Do té doby počítalo s posílením o 1,7 procenta. Tamější ekonomika přitom v roce 2009 vykázala meziroční propad o 16 procent.

Estonsko a Řecko: nebe a dudy

Země je úspěšná díky tvrdé fiskální disciplíně, kterou tallinská vláda praktikuje už od roku 1995. Zadlužení nikdy nepřevýšilo deset procent HDP. To je v ostrém kontrastu se situací ve Španělsku, Itálii, Portugalsku a hlavně v Řecku. Tyto státy se potýkají jak s neschopností snížit zadlužení, tak s propadem ekonomiky.

Třeba rozpočet Řecka počítá s dalším poklesem HDP v příštím roce o 4,5 procenta. Letos to bylo dokonce o 6,5 procenta. Deficit rozpočtu se má snížit na 5,2 procenta z letošních 6,6 procenta, zatímco státní dluh by měl vzrůst z 340 na 346,2 miliardy eur.

Hospodářský propad má před sebou i celá eurozóna. Evropská komise odhaduje letos pokles hrubého domácího produktu o 0,4 procenta.