Erupce sopky na Kanárských ostrovech: Sopečný popel dorazil na Kubu | E15.cz

OBRAZEM: Sopka Cumbre Vieja nepolevuje v aktivitě, popel z ní dorazil až na Kubu

ČTK, fry

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Aktivita sopky Cumbre Vieja i po skoro dvou týdnech stále nepolevuje. V oblasti zaznamenali seizmologové za posledních 24 hodin sedm desítek zemětřesení o síle až 3,9 stupně. V noci na úterý byla také síla erupce tohoto vulkánu jedna z nejsilnějších od jejího začátku, informoval španělský rozhlas Cadena SER.

Podle expertů citovaných místními médii se tak stále nedá odhadnout, jak dlouho bude ještě erupce sopky na jednom z Kanárských ostrovů trvat. Četná zemětřesení, která v posledních dnech dosahují stejné síly jako v počátcích této erupce, však podle nich nasvědčují tomu, že to bude ještě mnoho dní.

Láva vytékající z několika otvorů kráteru v sopečném masivu Cumbre Vieja už na ostrově, jehož rozloha je 708 kilometrů čtverečních a na němž žije 83 500 obyvatel, pokryla 420 hektarů, z toho asi 6,6 od pondělka, informoval dnes večer deník El País. Podle satelitního sledování programu Copernicus zničila láva na 1150 budov a několik desítek kilometrů silnic.

Krizový štáb Kanárských ostrovů nicméně dnes ujistil, že ostrov La Palma je bezpečný. „Máme vážný problém v části ostrova, postiženo je ale jen asi osm procent ostrova, zbytek je bezpečný,“ uvedl šéf krizového štábu Miguel Ángel Morcuende. Připustil nicméně, že podle povětrnostních podmínek může popel ze sopky opět ovlivnit provoz na místním letišti, které leží na opačné straně ostrova, než je místo, kde láva už týden vtéká do moře. „Nic nebrání tomu přijet sem a užívat si krásy ostrova, jeho krajinu,“ dodal Morcuende.

Podle deníku ABC ze sopky vyteklo dosud už více magmatu, než vychrlily dvě sopky téhož masivu dohromady za delší období. Při výbuchu sopky San Juan v roce 1949 za 47 dní vyteklo na 55 milionů metrů krychlových magmatu a ze sopky Teneguía v roce 1971 to bylo za tři a půl týdne 43 milionů. Při současné erupci vyteklo už přes 80 milionů metrů krychlových magmatu.

Plyny, které se při této erupci uvolňují, se dostaly přes celý Atlantik, informoval dnes rozhlas Cadena SER. Experti z meteorologického ústavu na Kubě zaznamenali dnes v ovzduší nad tímto karibským ostrovem písek ze Sahary a oxid siřičitý a popílek ze sopky z La Palmy. Také venezuelská ekologická organizace Azul Ambientalistas dnes informovala, že oxid siřičitý a popílek ze sopky z Kanárských ostrovů dorazil nad Venezuelu. Vliv na zdraví místních obyvatel je ale podle ní minimální.

Španělská vláda schválila další pomoc ostrovu La Palma, 214 milionů eur (asi 5,3 miliardy korun), která má jít na bydlení pro lidi, jimž sopka vzala střechu nad hlavou, a na pomoc tamním rybářům a zemědělcům. Na ostrově jsou zejména banánovníkové plantáže, které sopka rovněž poničila. Před týdnem vláda schválila prvních 10,5 milionu eur pro La Palmu.

Podívejte se na unikátní záběry fotografa a dronisty Petra Juračky, který letos v březnu navštívil Island, kde natočil záběry vulkánu Fagradalsfjall v údolí Geldingadalir >>>

Vulkán živí „horká skvrna“

Najít příčinu neutuchající sopečné aktivity na ostrově La Palma se rozhodl španělský deník El País. Ten uvedl, že Kanárské ostrovy leží na Africké litosférické desce, která „pluje“ po zemském plášti směrem na východ zhruba stejnou rychlostí, jakou rostou lidské nehty. Před zhruba 20 miliony let deska začala přecházet přes takzvanou horkou skvrnu, zásobník magmatu, který zahájil utváření prvních ostrovů - Fuerteventury a Lanzarote. Naopak El Hierro a La Palma, kde 19. září vybuchla sopka, jsou nejmladší ostrovy, staré bezmála 1,2 milionu, respektive 1,8 milionu let. Horká skvrna se pod nimi stále nachází, což je důvod, proč mají tyto ostrovy aktivní sopky, které rozšiřují jejich povrch, napsal list El País.

Vulkanologové věří, že magmatický zásobník se nyní nachází pod ostrovem La Palma. V roce 2011 utvořil podmořskou sopku na ostrově El Hierro, která téměř dosáhla k hladině. Tímto způsobem se utvořily všechny Kanárské ostrovy, které jsou ve skutečnosti obřími vulkány. Například La Palma ode dna oceánu měří 6500 metrů, což je o pár set metrů méně než nejvyšší vrchol jihoamerických And Aconcagua. Nejstarší ostrovy Fuerteventura a Lanzarote se naopak kvůli erozi zmenšují a nakonec zcela zmizí pod hladinou moře.

„Erupce na La Palmě je bezpochyby tou nejničivější v historii Španělska,“ říká 79letý geolog Juan Carlos Carracedo, který svůj život zasvětil studiu sopek na Kanárských ostrovech. Od té doby, co La Palmu v roce 1493 dobyli Kastilci, bylo zaznamenáno sedm dalších vulkánů, jejichž láva při erupcích pohltila domy, úrodu i přístavy. Dopad těchto katastrof však byl mnohem menší než současná erupce, protože ostrov byl méně obydlený a bez ekonomických motorů v podobě turismu a skleníků s banánovníky.

„Dokonce ani Timanfaya na ostrově Lanzarote v roce 1730 nezpůsobila tolik škody,“ dodal Carracedo, emeritní profesor univerzity na ostrově Gran Canaria.

Proud lávy vyvěrající ze sopky Cumbre Vieja napáchal mnohem více škod, než kolik bylo zaznamenáno při jiných erupcích. Jde o poslední kapitolu v dějinách vulkanické aktivity, která na Kanárských ostrovech začala před více než 20 miliony let. Tento fenomén přináší zánik i stvoření, protože bez vulkánu by Kanárské ostrovy vůbec neexistovaly.

Za posledních pět století se zem vždy otevřela na Cumbre Vieja, působivém horském hřebenu rozpínajícím se na jihu ostrova, který protíná téměř 30 kráterů. Lávové jazyky většiny dříve zaznamenaných erupcí podobně jako nyní postupovaly podél západního svahu Cumbre Vieja. Velká část z nich dosáhla moře, kde vytvořila platformy rozšiřující rozlohu ostrova.

„Erupce, která na místě moře vytvořila největší kus země, byla ta z roku 1949,“ vysvětluje Carracedo. „Tu oblast pokryli úrodnou zemí přinesenou z jiné části ostrova a vysázeli na ní banánovníky, což je tropická rostlina, která nejlépe roste v u hladiny moře. Plantáže jsou proto momentálně jedny z nejproduktivnějších na ostrově,“ dodal Carracedo.

Vulkanologové se domnívají, že pod Kanárskými ostrovy je horká skvrna, tedy zásobník magmatu s vysokou teplotou, který se neustále snaží najít místo, kudy se dostat na povrch. Způsobuje zemětřesení a vzedmutí země až do chvíle, dokud nevyvře. Jde o stejný typ vulkanické činnosti, která vytvořila americké Havajské ostrovy v Tichém oceánu.

Teorie horké skvrny je však v něčem kontroverzní, protože sama o sobě nedokáže plně vysvětlit veškerou vulkanickou aktivitu na Kanárských ostrovech, například relativně nedávné erupce na starších ostrovech, jako je Lanzarote.

Autor: ČTK, fry

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video