Pandemie koronaviru štěpí Evropskou unii. Ta podle Itálie „zemře“ | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Pandemie koronaviru štěpí Evropskou unii. Ta podle Itálie „zemře“

Denisa Holajová

Stres test pro Evropskou unii, které hrozí, že v krizi vyvolané pandemií koronaviru zemře. Tak vyhroceně Itálie vidí aktuální rozpory mezi členskými zeměmi. Ostré reakce nejen Italů vyvolala neshoda evropských lídrů ohledně vydání takzvaných koronových dluhopisů, jejichž emisi teď Řím prosazuje. Podle italského premiéra Giuseppa Conteho jde o opatření, které by mělo ekonomiky nejhůř zasažených zemí udržet nad vodou. Na jeho stranu se okamžitě postavilo krizí stejně postižené Španělsko a podpořilo ho i dalších sedm zemí eurozóny, kromě Jihoevropanů také Francie, Irsko, Belgie, Lucembursko a Slovinsko.

Proti emisi evropských koronových dluhopisů a dalšímu zadlužování se jasně postavily Německo a Nizozemsko, podporované Rakušany a Finy. Šetrnější členové unie v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou odmítají masivní nárůst veřejného dluhu a preferují méně odvážné finanční nástroje, jako je pomoc prostřednictvím záchranného fondu Evropského stabilizačního mechanismu. Portugalský ekonom a předseda Euroskupiny Mario Centeno minulý týden navrhl, aby fond poskytl zemím úvěry až do výše dvou procent HDP. Ke shodě však ministři eurozóny nedospěli. Příští týden by měli přijít s dalšími návrhy na záchranu ekonomik členských zemí.

Mezitím se stupňuje přestřelka politiků z jihu a ze severnějších částí Evropy. „Musíme reagovat inovativními finančními nástroji, odpovídajícími válečnému stavu,“ zdůraznil Ital Conte a vzkázal kancléřce Merkelové, že jí prosazovaná řešení zamrzla v době před deseti lety.

S čísly kolem koronaviru se pracuje špatně, říká Daniel Křetínský

Naopak Nizozemsko vyzvalo Brusel, aby prověřil hospodaření jihoevropských států, které tvrdí, že nemají dost financí na boj s pandemií, přestože ekonomika eurozóny v uplynulých letech rostla. Nizozemský premiér Mark Rutte uvedl, že emise společných dluhopisů by byla překročením Rubikonu, protože by z eurozóny vytvořila „transferovou unii“, s níž Maastrichtská smlouva nepočítá.

Nicméně francouzský premiér Emanuel Macron se vyslovil pro větší solidaritu: „Nedává smysl, pokud jednotný trh v Evropě funguje jen v dobrých časech.“ „Pokud Evropa na něco zahyne, bude to na nečinnost,“ dodal Macron.

Akciové trhy ukázaly svoji zranitelnost

Bývalý šéf Evropské centrální banky, Ital Mario Draghi konstatoval, že krize vyvolaná pandemií si žádá totální změnu uvažování, podobně jako když se země ocitnou ve válečném stavu. „Veřejný druh bude nevyhnutelně narůstat, ale jaká je alternativa – naprostá destrukce výrobních kapacit, a tedy i fiskální politiky,“ prohlásil Draghi.

Právě Velký Mário, jak je mu přezdíváno, je teď v italských médiích nejčastěji zmiňován jako zachránce italské ekonomiky. Jindy rozhádaná tamní politická scéna se tentokrát zleva doprava vzácně shoduje, že do čela přechodné rekonstrukční vlády, až pomine nejhorší zdravotní nouze, by se měl postavit právě dvaasedmdesátiletý Draghi, jehož mandát ve Frankfurtu nad Mohanem vypršel loni na podzim.

Autor: Denisa Holajová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!