„Je to signál Moldavsku: jestli nezvolíte prezidenta, který zemi sjednotí jako federaci, pak se Podněstří může otočit a odejít do Ruska,“ řekl zpravodajskému serveru Lenta Oleg Pacholkov ze sněmovního výboru pro záležitosti postsovětského společenství a krajanů.
„V Moldavsku budou brzy prezidentské volby a Rusko doufá, že zvítězí (vůdce opozičních socialistů) Igor Dodon, který slibuje sjednotit Gagauzii a Podněstří do jedné federace s Moldavskem. Fakticky jde o znovuzrození plánu, který Rusko vždy podporovalo, ale který svého času poslal ke dnu moldavský prezident Vladimir Voronin,“ vysvětlil Pacholkov. Momentálně podle něj Moskva nemá v Kišiněvu partnera, se kterým by mělo smysl jednat.
Prezident neuznávaného Podněstří Jevgenij Ševčuk ve středu podepsal výnos o přípravě na připojení k Rusku, kterým se mají naplnit výsledky referenda ze září 2006. Před deseti lety 97 procent místních voličů hlasovalo pro připojení k Rusku, s kterým Podněstří nemá společné hranice.
Mezinárodně neuznané Podněstří se odtrhlo od Moldavska po rozpadu SSSR na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Konflikt si vyžádal asi 1500 mrtvých. Výzvy Kišiněva k odchodu ruských vojáků Moskva odmítá s tím, že „mírové jednotky“ chrání ruskou menšinu a zůstanou v regionu až do vyřešení vleklého konfliktu.
Autonomní Gagauzie, která leží na jihu Moldavska, se v éře rozpadu Sovětského svazu pokoušela odtrhnout od Moldavska. Konflikt se nakonec podařilo urovnat bez krveprolití, na rozdíl od Podněstří.
Samo Moldavsko je dlouhodobě rozděleno na proevropský a proruský tábor. Od loňského dubna, kdy vyšel na světlo skandál týkající se zmizení více než jedné miliardy dolarů z moldavských bank před volbami v roce 2014, se země potácí v politické krizi.
Další vlnu nevole pak v lednu vyvolalo jmenování nového premiéra Pavla Filipa, který má úzké vazby na jednoho z nejbohatších mužů země Vlada Plahotniuka. Parlament bývalé sovětské republiky se kvůli uklidnění nálad rozhodl vypsat na 30. října přímé prezidentské volby.
