Odpovědnost za tyto „humanitární koridory“ by měla převzít charitativní organizace Caritas. Její zástupci v Libanonu, Jordánsku, Sýrii a v Iráku by měli pomoci s výběrem rodin, které potřebují pomoc nejvíce, řekl předseda Rady pro migraci a turistiku biskupské konference světící biskup Krzysztof Zadarko.
Mělo by ale jít o přijímání lidí, kteří nebudou cestovat dál do západní Evropy, nýbrž zůstanou v Polsku. Polské fary se o běžence staraly už loni, mnozí z nich nicméně brzy pokračovali dál na Západ. Mluvčí polské sekce Caritas podle agentury APA řekl, že v této věci je třeba úzce spolupracovat s polskými vládními úřady. Kolik lidí by mělo být přijato, ale neřekl. Podle polské katolické agentury KAI se počítá s „menší skupinou“.
Současná polská vláda - podobně jako česká, slovenská a maďarská - zaujímá kritické stanovisko ke kvótám a ke krizovému rozdělování azylantů mezi členské země Evropské unie.