Novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku.
Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.
Aby novela zákona vstoupila v platnost, musí ji ještě podepsat prezident Andrzej Duda. To je však jen formalita vzhledem k tomu, že hlava státu má blízko k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS).
V područí i ústavní soud
Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že si urychleně snaží spornými kroky upevnit moc. Vedle aktuálního postupu s cílem ovládnout veřejnoprávní média přitom poukazují na manipulace kolem složení ústavního soudu a schválení kontroverzního zákona o této vrcholné justiční instanci.
Strana PiS bývalého premiéra Jaroslawa Kaczyńského získala v říjnových volbách většinu v obou komorách parlamentu, takže poprvé od pádu komunismu mohla vytvořit jednobarevný kabinet.
