„Bude nám záležet na tom, abychom přijímali lidi, kteří se budou moci asimilovat, budou chtít žít v Polsku, budou chtít se stát Poláky,“ prohlásil Schetyna a ujistil, že příslušná procedura výběru uprchlíků je velice zevrubná, což skýtá i jisté záruky.
„Každá země rozhodne konkrétně o každém příjmení, o každé osobě. Samozřejmě pro to použijeme zpravodajské služby, veškeré možnosti státu. Zda si vybereme mladé lidi, zda také děti, sirotky ze Sýrie, to už bude na rozhodnutí úřadu pro uprchlíky,“ řekl ministr.
Varoval však před „opravdu špatně znějícími“ argumenty, že by si katolické Polsko mělo z uprchlíků vybrat jen křesťany, případně jezídy či alavity. „Nelze dělit lidi podle víry, protože ani smrt si nevybírá. Všichni utekli ze Sýrie, aby si zachránili život a život svých blízkých. To je nutné uznat a podat jim ruku,“ uvedl.
Schetyna: Každá země rozhodne konkrétně o každém příjmení, o každé osobě
Podle polského ministra by k řešení uprchlické krize mělo přispět i nadcházející Valné shromáždění OSN. To by se mělo zabývat i válkou v Sýrii a tím, aby nenásledovaly další obrovské vlny uprchlíků, jakož i zlepšením situace v uprchlických táborech v Sýrii a okolních zemích.
“(Uprchlická krize) musí být i záležitostí OSN. Ani bohatá či velice bohatá Evropa si sama neporadí. Nezvládneme to, jestli tuto migraci neomezíme, jestli nevyřešíme problémy, které vyvolaly toto drama na Blízkém východu. Musí být podpora OSN. Neumím si představit, že by nepřispěly bohaté země Perského zálivu,“ dodal.
Čtěte také:
Ministři vnitra schválili kvóty i přes odpor Česka. Poláci změnili názor
Fico je prý připraven se kvůli uprchlickým kvótám soudit s Bruselem
Proč Polsko ohledně kvót couvlo? Upřednostnilo solidaritu s EU i migranty