V tuto chvíli jsou už čtyři lidé, kteří dali jasně najevo, že jdou do prezidentského klání. Za republikány se chtějí bít Ted Cruz, Rand Paul a včera se k nim přidal Marco Rubio, z demokratického tábora je to zatím pouze Hillary Clintonová, která po měsících vyhýbavých odpovědí v neděli oznámila, že kandidovat bude.
Nespornou výhodou Clintonové je, že je dobře známou osobností. Může si být jistá podporou žen ze střední i nižší třídy, na něž se její kampaň soustředí v takové míře, že tomu republikáni stěží mohou konkurovat. I když už hlásí na Twitteru, že vyrazila dodávkou z New Yorku do Iowy, aby se setkávala se svými příznivci, skutečný rozjezd kampaně chystá až v půlce května. Svoji nynější cestu označuje jako „naslouchací“.
„Zahájení její kampaně mělo působit nenápadně. Má to zrcadlit ideu, že jí jde o obyčejné Američany a každodenní starosti střední třídy,“ píše pro BBC analytik Gary O’Donoghue.
Republikáni v horší pozici
Republikáni Ted Cruz a Rand Paul mají oproti Clintonové daleko horší startovní pozici. Navíc v jejich straně kandidaturu zvažuje dalších deset lidí, zatímco nejznámější a asi i nejslibnější osobnost, konzervativec Mitt Romney, se rozhodl z boje vycouvat. „Nechtěl jsem bránit úspěchu někoho jiného, kdo může mít větší šanci stát se prezidentem.“
Mezi váhavce patří například demokrat a současný viceprezident Joseph R. Biden mladší, který prohlásil: „Přísahám Bohu, ještě jsem se nerozhodl.“ Jiná demokratka, senátorka Elizabeth Warrenová, očividně čelí nátlaku okolí, protože napsala: „Nekandiduji na prezidentku. Chcete po mně, abych dala na konec vykřičník?“
Bývalý guvernér Arkansasu, republikán Mike Huckabee zase odbývá dotazy větou: „Cítím se povinen zjistit, zda mám dostatečnou podporu. Takže jak říkáme v televizi, zůstaňte na příjmu!“
Ještě do včerejška patřil k nerozhodnutým i jeho stranický kolega, senátor za Floridu Marco Rubio. „Pokud se budu ucházet o post prezidenta, nebude to proti nikomu, důvodem je mé přesvědčení, že nabízím agendu, jakou nenabízí nikdo na naší straně barikády,“ říkal. Nakonec se stal třetím oficiálním kandidátem strany. Rubio je 43 let starý a je římským katolíkem. Zdůrazňuje nebezpečí islámského terorismu, nevěří v globální oteplování způsobené člověkem a nesouhlasí s legalizací marihuany. Na otázku ohledně jeho zkušenosti s touto drogou nicméně před rokem odmítl odpovědět.
Kdo kandiduje a kdo ne |
Hillary Clintonová (67) Absolvovala práva na Yale. Vdala se za pozdějšího prezidenta Billa Clintona a v letech 1993–2001 tak byla první dámou USA. V této roli usilovala o reformu zdravotní péče, Kongres ji ale neschválil. V roce 2008 kandidovala neúspěšně na prezidentku, poté byla čtyři roky šéfkou americké diplomacie. Hodlá bojovat s ekonomickou nerovností a pomoci střední třídě. Slibuje zlepšit podmínky žen, zvláště matek. Její spoty jsou plné pracovitých lidiček všech barev a jejich dětí, pejsků a kočiček. |
Ted Cruz (44) Studoval na Princetonu a pak Harvardu, získal titul doktor práv. V roce 1999 se podílel na volební kampani G. W. Bushe. Poslední dva roky je senátorem za stát Texas. Má kubánské kořeny, je členem baptistické církve, prosazuje právo nosit zbraň, nesouhlasí s potraty. Svoji kampaň pojímá jako příslib nejvýraznějšího možného odklonu od Obamova liberalismu. Tvrdí, že republikáni mají naději na úspěch pouze tehdy, když zastávají skutečně konzervativní postoje. Slibuje silnější a bezpečnější Ameriku. |
Rand Paul (52) Vystudoval medicínu na Baylorově univerzitě v Texasu a stal se očním lékařem. Od roku 2011 je senátorem za stát Kentucky. Je hlasitým kritikem jak demokratů, tak republikánů, za něž kandiduje. Obě velké strany prý během svého vládnutí zbavily Američany jejich svobod a ohrozily blahobyt a bezpečí budoucích generací. Obamův kabinet obviňuje z dosud nevídaného uchopení moci a regulování všeho, co se regulovat dá. „Má politika zbaví pout tvořivého ducha amerického lidu,“ slibuje. |