Rakousko čeká největší nápor uprchlíků od invaze do Československa | E15.cz

Rakousko čeká největší nápor uprchlíků od invaze do Československa

Uprchlíci ze severního Iráku
Uprchlíci ze severního Iráku
• 
ZDROJ: UNHCR

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Rakousko v letošním roce očekává nejvyšší počet žadatelů o azyl od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a od potlačení protisovětského povstání v Maďarsku v roce 1956. Rakouské ministerstvo vnitra původně předpokládalo, že o azyl bude mít letos v této alpské republice zájem 50 tisíc lidí, svůj odhad ale zvýšilo o dalších 20 tisíc očekávaných žádostí.

Revidovaná prognóza vychází ze zvýšeného počtu uprchlíků, kteří se v posledních měsících na Vídeň s žádostí o azyl obrátili. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi čelí Rakousko podle ministerstva vnitra spolu se Švédskem nejvyššímu počtu azylantů na počet obyvatel. Jen v uplynulém týdnu zaznamenaly úřady 1781 žádostí, za celý květen pak 6240 a od začátku roku 20 620 žádostí.

Z dostupných statistik nelze podle agentury APA zjistit, zda Rakousko v nedávné minulosti pečovalo o podobně vysoký počet běženců, jaký Vídeň letos očekává. Záznamy ministerstva vnitra, které jdou zpětně do roku 1980, to však nevykazují. Nejvyšší počty azylantů do Rakouska přišly v letech 1981 (34 500 žádostí), 2002 (39 300 žádostí) a 2003 (32 400 žádostí).

Největší vlna přišla z Maďarska

Mimo statistiky pak stojí zhruba 90 tisíc obyvatel Bosny a Hercegoviny, které Rakousko v 90. letech přijalo v reakci na válečný konflikt v jejich vlasti. Tito uprchlíci ale o azyl požádat nemuseli.

V nedávné historii tak nejvyšší příval běženců nastal po krvavém potlačení maďarského povstání proti diktatuře, kdy do Rakouska v letech 1956 a 1957 přišlo na 180 tisíc lidí, a po invazi Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa v roce 1968. Tehdy přes hranice vydalo 162 tisíc lidí.

Brusel navrhuje kvóty

Evropa v současné době čelí masivnímu přílivu běženců. Důvodem jsou nestabilita, násilnosti a válečné konflikty v jejich rodných zemích. Především Itálie a Řecko, které běženci považují za vstupní bránu do Evropy, se kvůli tomu potýkají s velkými potížemi.

Evropská komise proto navrhuje část běženců z obou zemí přerozdělit mezi ostatní státy EU. Někteří členové evropské osmadvacítky systém kvót ostře odmítají. Je mezi nimi i Česko, na které by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů.

Kvóty pro uprchlíky - počet uprchlíků na milion obyvatel Autor: E15

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.