Rakouským prezidentem se stane Van der Bellen, Hoferův tým uznal porážku

Průzkumy věští opět velice těsný výsledek

Průzkumy věští opět velice těsný výsledek Zdroj: ČTK, EPA, REUTERS

Volební plakát Norberta Hofera, pravicového kadidáta na úřad prezidenta.
Volby v Rakousku
Průzkumy věští opět velice těsný výsledek
Průzkumy věští opět velice těsný výsledek
Průzkumy věští opět velice těsný výsledek
9
Fotogalerie

Novým rakouským prezidentem bude nezávislý kandidát s podporou strany Zelených Alexander Van der Bellen. Podle průběžných výsledků zveřejněných stanicí ORF vede s 53,3 procenty nad kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem, který zatím získal 46,7 procenta. Hofer už na Facebooku svou volební porážku uznal a svému rivalovi pogratuloval.

Hlasy jsou sečteny už v 91 procentech volebních místností. Zhruba 700 tisíc hlasů z korespondenčního hlasování se začne počítat až v pondělí, odhady je ale zohledňují. Podle televizní stanice ORF je už nyní jasné, že na náskoku Van der Bellena se nic nezmění.

Hoferova porážka je těžkou ránou pro krajně pravicová hnutí po celé Evropě, která doufala, že po výhře odpůrců Evropské unie v Británii a vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA bude výhra kandidáta FPÖ další v řadě vítězství skupin založených na kritice establishmentu. Hofera v kampani podpořila francouzská Národní fronta Marine Le Penové, nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse i Alternativa pro Německo. Francii, Nizozemsko i Německo příští rok čekají volby.

 

Poměrně velký rozdíl v počtu hlasů, který voliči nakonec dali jednotlivým kandidátům, je překvapivý. Předvolební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly velmi těsný souboj. V květnovém druhém kole prezidentských voleb, které následně zrušil ústavní soud, po uzavření volebních místností vedl Hofer, na stranu Van der Bellena se vítězství tehdy přiklonilo až po sečtení korespondenčních hlasů.

"Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše Rakousko," uvedl Hofer na Facebooku. Svému rivalovi Van der Bellenovi pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali. Volební porážku svého kandidáta uznal už také předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache. Ve vysílání ORF také vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu. Už před ním nezávislému kandidátovi poblahopřál i volební manažer FPÖ Herbert Kickl.

Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a podpořil pokračování evropské integrace. Hofer naopak prosazoval omezení migrace i pravomocí Evropské unie.

Pokud se na výsledku volby nic nezmění, ujme se Van der Bellen funkce 26. ledna. Rakušané se tak budou muset letos obejít bez tradičního novoročního projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko od 8. července, kdy úřad opustil Heinz Fischer.

Poprvé v rakouských dějinách se s Alexanderem Van der Bellenem do čela státu dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran - sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). "Je to historický den, historický předěl," uvedla předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová.

Prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k volbám vyjádří až po oznámení konečných výsledků, sdělili prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček a mluvčí vlády Martin Ayrer. Nezávislému kandidátu s podporou strany Zelených Alexanderu Van der Bellenovi už gratuloval ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) i další politici. "Podruhé, a věřím že definitivně gratuluji Alexanderu Van der Bellenovi a jsem samozřejmě rád, že je to právě on," napsal Zaorálek.

"Zvítězilo přání Rakušanů, aby nebylo zpochybňováno jejich členství v Evropské unii," řekl Kalousek. Nepochybuje o další pokračování vynikajících vztahu mezi Českou republikou a Rakouskem. Rovněž místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek podotkl, že co nejlepší vztahy jsou v zájmu Česka. "Doufám, že takové budou, přestože si naše hlava státu přála v Hofburgu někoho jiného," napsal Ženíšek. Zemana navštívil Hofer v Praze v září. Shodli se tehdy, že by chtěli posílit roli střední Evropy v rámci EU.

"Je třeba pogratulovat vítězi a popřát mu zdar při výkonu funkce," sdělil bez dalších podrobností předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek. Rakušané šli k volbám podruhé. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

"Zelený profesor Van der Bellen potvrdil vítězství ve volbách

- Finanční expert a lídr Zelených v letech 1997-2008 Van der Bellen kandidoval letos na jaře v prezidentských volbách za tuto stranu, byť jako nezávislý. V prvním kole voleb 24. dubna získal 21,4 procenta hlasů.

- Jeho skóre 50,3 procent ve druhém kole voleb 22. května znamenalo těsné vítězství nad Norbertem Hoferem, který získal 49,7 procent, kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů však soud nařídil opakování druhého kola voleb.

- Van der Bellen tedy nepřevzal prezidentský úřad a pravomoci prezidenta přešly 8. července na tříčlenné předsednictvo rakouské Národní rady (předsedkyní byla Doris Buresová a jedním z místopředsedů Norbert Hofer), a to až do opakování voleb.

- Obhájce imigrace Van der Bellen z velké části podporuje migrační politiku německé kancléřky Angely Merkelové, hájí lidská práva, ochranu životního prostředí a evropskou integraci. Několikrát avizoval, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ vyhrála příští parlamentní volby.

- Stávající vládu Van der Bellen kritizuje za tvrdý postup vůči uprchlíkům a v otázkách imigrace (stanovila horní hranici počtu přicházejících běženců za rok a plánuje výhledově zavést kontroly na hranicích s Itálií). Také mimo jiné podporuje sňatky homosexuálů.

- Od roku 2012 Van der Bellen zasedá ve vídeňské obecní radě. V letech 1994-2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě.

- Má rodinné kořeny v Nizozemsku, jeho předci se ale v 18. století přestěhovali do ruského Pskova a dosáhli tam významného postavení. Po bolševické revoluci však musel dědeček Van der Bellena v roce 1919 uprchnout i s dětmi do sousedního Estonska. Když v roce 1940 SSSR zemi anektoval, rodina se ocitla znovu na útěku. Nejprve odjela vlakem do východního Pruska, odkud po strastiplné anabázi v uprchlickém táboře přesídlila do Vídně. Tam se 18. ledna 1944 narodil Alexander Van der Bellen.

- Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku a prakticky celý život působil jako vysokoškolský pedagog. V roce 1980 byl jmenován profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě.

- Jeho politická kariéra začala v sociální demokracii, poté ho kolega v roce 1992 přesvědčil, aby vstoupil k Zeleným. Když tato strana v roce 1995 propadla ve volbách, Van der Bellen se ujal stranického předsednictví. Ve funkci vydržel takřka dvanáct let.

- V Rakousku ho obvykle titulují jako "zeleného profesora," říká se mu také neformálně Saša.

- V kampani před opakovanými volbami mu na sociálních sítích pravicoví extremisté vyhrožovali smrtí, proto jej na předvolebních akcích doprovázeli členové speciálního komanda Cobra.

- Van den Bellen je ženatý, vloni v prosinci si vzal dlouholetou přítelkyni Doris Schmidauerovou. S bývalou manželkou Brigitte má dva syny.