Úřad původně odhadl, že mzdy se loni zvedly o 2,5 procenta, což by bylo nejprudší tempo od roku 1992. Nominální růst mezd podle původního odhadu činil 2,8 procenta. Silný růst reálných mezd tlačí vzhůru soukromou spotřebu. Ta se stala hlavním motorem růstu německé ekonomiky místo tradičního tahounu, jímž byl donedávna export.
Německá vláda začátkem loňského roku zavedla minimální hodinovou mzdu 8,5 eura (230 Kč), což podpořilo kupní sílu domácností s nízkými příjmy. Příznivá ekonomická situace navíc povzbudila odbory, aby tlačily podniky k výraznému zvyšování mezd.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se loni zvýšil o 1,7 procenta. Jeho růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za poslední čtyři roky.
