Vyjednávání s věřiteli o záchranném balíčku by pak měla podle vládní mluvčí citované agenturou Reuters začít hned po středečním hlasování a skončit by měla do 20. srpna.
Podle agentury Reuters se neočekává, že by druhý reformní balík vzbudil takový rozkol ve straně premiéra Alexise Tsiprase jako první sada reforem, která minulý týden prošla jen díky hlasům opozičních poslanců. Hlasování ale i tak nebude jednoduché, píše Reuters.
Ve středu budou poslanci řešit nový občanský soudní řád, díky němuž by se v Řecku měla urychlit soudní řízení. Poslance také čeká hlasování o směrnici EU známé pod zkratkou BRRD (Bank Recovery and Resolution Directive). Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank poskytuje národním orgánům dohledu nástroje pro rychlé vypořádání se zkrachovalými bankami a má zajistit bezpečnější a spolehlivější fungování finančního sektoru.
Premiér Tsipras se v předvečer hlasování snažil získat podporu rebelů ze své strany Syriza, kteří se vzbouřili již při prvním hlasování. V projevu před představiteli vládní strany uvedl, že jeho cílem je, aby dohoda o novém záchranném programu v parlamentu prošla. „Dosud jsem viděl různé reakce, četl jsem hrdinská prohlášení, ale neslyšel jsem žádný alternativní návrh,“ řekl Tsipras. Dodal, že nemůže ignorovat jasnou vůli většiny Řeků, kteří si přejí zůstat v eurozóně.
„Syriza jako strana musí odrážet to, co se děje ve společnosti, musí odpovědět na obavy a očekávání desítek tisíc obyčejných lidí, kteří do ní vložili své naděje,“ dodal řecký premiér před spolustraníky.
Dorazily první peníze
První balík reformních opatření, na kterých se Atény dohodly s eurozónou výměnou za příslib nového záchranného programu, zákonodárci schválili v noci na čtvrtek minulého týdne. První balík reformních opatření se týkal zejména daní, například zvýšení sazby DPH.
Atény se minulý týden s eurozónou dohodly na zahájení rozhovorů o novém záchranném programu v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun) podmíněném ekonomickými reformami a úspornými opatřeními.
V pondělí do Řecka dorazily první evropské peníze v podobě tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího stabilizačního mechanismu Evropské unie. Atény peníze využily k úhradě splátek Evropské centrální bance (ECB) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
