S pragmatismem Raúla Castra skončilo tvrdé pojetí kubánské revoluce

Raúl a Fidel Castro

Raúl a Fidel Castro Zdroj: ctk/ap

Sbližování mezi Spojenými státy a Kubou znamená konec přísného a tvrdého pojetí kubánské revoluce. Toto pojetí nahradila pragmatická politika kubánského vůdce Raúla Castra, soudí podle agentury AFP analytici. Nynější kubánský vůdce poté, co v roce 2008 vystřídal svého bratra Fidela, postupně zmírňoval svou rétoriku vůči Washingtonu.

Tím vytvořil potřebný prostor pro historické gesto amerického prezidenta Baracka Obamy. Stalo se tak po desetiletích, které provázely protiamerické litanie tehdejšího vůdce Fidela. Podle několika diplomatů a expertů by středeční historické oznámení bylo stěží myslitelné za doby otce kubánské revoluce Fidela Castra, který svůj boj proti americkému nepříteli bral za svůj osud.

Avšak třiaosmdesátiletý Raúl vnutil v čele státu zemi svůj styl, provedl sérii dříve nemyslitelných reforem jako částečné otevření se tržnímu hospodářství či umožnění občanům volně cestovat bez úředního povolení. Reformy byly na druhé straně Floridského průlivu velmi oceňovány.

Raúl Castro po svém příchodu k moci oznámil, že se Spojenými státy povede dialog jako „rovný s rovným“. A od jara 2013 tento metodický a málo výřečný muž vedl na dálku pod záštitou Kanady tajná jednání s americkými představiteli.

Raúl byl přitom dříve, když byl ministrem obrany za vlády svého bratra, považován za tvrdého muže režimu. Dokázal ale podle jistého latinskoamerického diplomata udělat potřebné ústupky, které umožnily toto historické sblížení. „Tato dohoda o normalizaci vztahů nevznikla ze dne na den. Jedná se o proces, který zrál a který musí zahrnovat ústupky,“ soudí tento diplomat.

Cestu otevřelo spojení s Vatikánem

Mezi klíčové faktory, které přispěly k této změně ovzduší, také patří rozhodnutí Raúla Castra otevřít diplomatický kanál s Vatikánem, zatímco Fidel se držel od katolické církve stranou. Kubánský vůdce ve středu s uznáním poděkoval Vatikánu, a zvlášť papeži Františkovi, za jejich podporu na okraj vyjednávání Kubánců s Washingtonem.

Současně se ale kubánský vůdce držel rétoriky a témat, na kterých režimu zvlášť záleží. Především vehementně odsuzoval americké embargo, které Kubánci nadále označují za „blokádu“. Nehodlal také nikterak slevit v otázkách, které spojuje s národní jednotou, ať už se jedná o politické uvolnění či lidská práva.

Obě strany budou nyní muset hodně pracovat, aby se udržela tato nová dynamika v jejich vztazích, řekl analytik kubánského původu Arturo Lopez-Levy z Newyorské univerzity. „Tato cesta nebude jednoduchá,“ říká tento odborník na vztahy mezi Kubou a USA.