„Proto v lednu 2013 navrhnu německé kancléřce Angele Merkelové vypracování nové francouzsko-německé smlouvy,“ prohlásil Hollande. Podle něj musí Francie znovu projevovat „ambici změnit směřování Evropy“, a to kladením důrazu na hospodářský růst a na investice do infrastruktury.
„Evropa je naším společným statkem. A je posláním Francie ji budovat s Německem a s dalšími zeměmi, které nás budou chtít doprovázet,“ dodal.
Francie a Německo, které jsou označovány za motor či tažný pár Evropské unie, se v současnosti snaží uhasit krizi kolem eura upravením smlouvy o unii tak, aby bylo posíleno řízení ekonomiky v eurozóně. Obě země usilují o zavedení povinné rozpočtové kázně, kterou by bylo možné vynucovat pomocí automatických sankcí. Žádají rovněž zavedení evropské daně z finančních transakcí.
Francie s Německem se rozchází v otázce eurobondů a role ECB
Skřípot ve francouzsko-německém tandemu ale zazněl v otázce případného zavedení společných evropských dluhopisů. Nejbohatší Německo je na rozdíl od Francie proti z obavy, že by hospodářsky odpovědnější země eurozóny doplácely na ty méně odpovědné. Berlín rovněž odmítá změny ve statusu Evropské centrální banky, která má podle něj zůstat zcela nezávislá.
Francouzsko-německá smlouva, o níž hovořil Hollande, byla uzavřena v roce 1963 mezi tehdejším francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem a někdejším německým kancléřem Konradem Adenauerem. Stanovila společné cíle v hospodářské, ale i v mezinárodní, obranné a školské politice.
Hollande slibuje, že si došlápne na finančníky
Sedmapadesátiletý Hollande zároveň dnes řekl, že hodlá usměrnit banky a pomocí zákona oddělí úvěrový byznys od toho spekulativního. „Kdo je mým protivníkem? Finanční svět,“ zahřímal před davem svých stoupenců.
Součástí jeho programu je i zrušení úsporných opatření současné pravicové vlády ve školství nebo zvýhodnění zaměstnavatelů nabírajících mladé pracovníky. Jeho cílem je i snížení rozpočtového schodku.
Hollande dnes také slíbil, že v případě svého zvolení už v květnu rozhodne o termínu návratu francouzských vojáků působících v Afghánistánu. Francouzské veřejné mínění reagovalo citlivě na páteční masakr Francouzů afghánským vojákem, což už přimělo současnou hlavou státu Nicolase Sarkozyho hovořit o možném předčasném odvolání jednotek.
Hollande se stal hlavním Sarkozyho protivníkem v boji o prezidentskou funkci. Stojí v čele žebříčků volebních preferencí s 28 až 30 procenty podpory.