Stejně jako v neděli i dnes Obama složil slib do rukou předsedy Nejvyššího soudu USA Johna Robertse. Zatímco v neděli jej přitom sledovala jen nejbližší rodina a několik hostů, nyní to bylo kolem 600 tisíc lidí shromážděných před Kongresem a další miliony lidí u televizních obrazovek. Ještě před šéfem Bílého domu složil přísahu viceprezident Joe Biden.
V inauguračním projevu Obama kladl důraz na to, aby Američané čelili současným výzvám společně stejně jako v minulosti. Mimo jiné také řekl, že Spojené státy potřebují nové myšlenky a nové technologie pro efektivnější vládu, ale třeba i školství či lepší daňové zákony. Důrazně také například vyzval k boji proti změnám klimatu, kterým se ve volební kampani prakticky nevěnoval.
„Budeme reagovat na hrozbu změny klimatu s vědomím, že pokud bychom tak neučinili, zradili bychom naše děti a budoucí generace. Někteří lidé sice stále popírají naprosto převažující mínění vědců, nikdo se ale nevyhne ničivému dopadu zuřivých požárů, ochromujícího sucha a silných bouří,“ řekl Obama.
Nečekaně přímá byla také jeho podpora hnutí za rovná práva homosexuálů. „Naše cesta neskončí, dokud naši homosexuální bratři a sestry nebudou mít před zákonem stejné postavení jako všichni ostatní,“ uvedl šéf Bílého domu.
Ve světě podle něj Spojené státy chtějí nadále prosazovat demokracii. Problémy s jinými zeměmi hodlají řešit mírově. „Amerika zůstane kotvou silných spojenectví v každém koutu světa,“ uvedl. „Nikdo nemá větší zájem na mírovém světě než jeho nejsilnější země,“ dodal. Inaugurace je letos vzhledem k nesnadné situaci amerického rozpočtu i ekonomiky méně okázalá. Náklady na ni na rozdíl od první oslavy Obamova vstupu do úřadu pomohou uhradit soukromí sponzoři, kteří za to získali vstupenky na exkluzivní místa. Nejdražší lístky přišly až na 250 tisíc dolarů (4,8 milionu korun) pro jednotlivce a na milion dolarů pro firmy.
