Složte zbraně, vyzval Putin. Přímeří může být do dvou dnů

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: CTK

Ruský prezident Vladimir Putin vyzval vládní i povstalecká vojska, aby ukončily boje na východě Ukrajiny. Podle šéfa Kremlu by dohody mezi Kyjevem a povstalci mohlo být dosaženo do pátku. Mezi kroky potřebnými pro vyřešení konfliktu Putin jmenoval výměnu zajatců a zavedení humanitárního koridoru pro uprchlíky a dodávky pomoci.

Putin vyjmenoval sedm základních požadavků, bez kterých není možné dosáhnout příměří, uvedl web Russia Today. Například prokyjevské ozbrojené síly by se měly stáhnout z bojišť na takovou vzdálenost, aby nemohly ostřelovat osady povstalců. Nutná je také výměna vězňů a zajatců. Zóna konfliktu by měla být pod mezinárodní kontrolou.

Sedmibodový plán ruského prezidenta Putina pro východní Ukrajinu
1. Ukončení všech aktivních útočných operací ozbrojených sil, ozbrojených formací a povstalců na jihovýchodě Ukrajiny v Luhanské a Doněcké oblasti.
2. Stažení ozbrojených jednotek vládních ukrajinských sil na vzdálenost, ze které bude vyloučena možnost ostřelování obydlených míst dělostřelectvem a všemi typy raketometných střel.
3. Plnohodnotná a objektivní mezinárodní kontrola respektování podmínek klidu zbraní a sledování situace ve vytvořených bezpečnostních zónách.
4. Žádné nasazování leteckých sil proti civilistům a místům v konfliktní zóně.
5. Výměna násilně zadržených osob podle principu „všechny za všechny“ bez dalších podmínek.
6. Otevření humanitárních koridorů pro uprchlíky a pro dodávky pomoci v městech a obcích Donbasu - Doněcké a Luhanské oblasti.
7. Opravárenské čety pro postižená místa Donbasu, které znovu vybudují zničené objekty sociální a životně důležité infrastruktury a pomohou s přípravami na zimu.

Kolem vývoje ukrajinské krize dnes dopoledne zavládl informační chaos, když úřad ukrajinského prezidenta oznámil, že ukrajinský prezident Petro Porošenko s ruskou hlavou státu dohodl na trvalém přímšří v Donbasu. Kreml zprávu brzy popřel. Po protichůdných informacích nakonec Kyjev i Moskva oznámily, že oba prezidenti se při telefonátu pouze shodli na způsobu, jak klidu zbraní dosáhnout.

Formulaci pak bez upozornění upravily také ukrajinské úřady, které z původní zprávy vypustily slova o dohodě o trvalém příměří a nově uvedly, že prezidenti se domluvili na „mechanismu dosažení příměří“.

Separatisté požadují stažení ukrajinských jednotek

Proruští separatisté jsou podle svých slov ochotni s Kyjevem o politickém řešení konfliktu jednat, ale pouze v případě, že ukrajinské jednotky budou příměří skutečně dodržovat.

„Vicepremiér“ povstalecké Doněcké republiky Andrej Purgin ale agentuře RIA Novosti řekl, že Kyjev představitele separatistů s návrhem příměří vůbec neoslovil a případné zastavení palby proto zatím může být pouze jednostranné a pro povstalce nezávazné. „Je to jen nějaká hra Kyjeva. Bylo to zcela nečekané. To rozhodnutí přijali bez nás,“ uvedl Purgin.

Jeden z velitelů proruských rebelů podle agentury Reuters prohlásil, že rebelové trvají na bezpodmínečném stažení ukrajinské armády z „jejich“ území jakožto na „zásadní“ podmínce pro mír.

Obama: Příměří na Ukrajině možné, až se Rusko přestane vměšovat
Ke spekulacím o údajné dojodě se vyjádřil i americký prezident Barack Obama. “Žádného realistického politického smíru nemůže být dosaženo, pokud Rusko bude nadále separatistům posílat tanky, vojáky, zbraně a poradce v přestrojení a pokud podmínkou smíru bude to, že se Ukrajina vzdá části svého území či suverenity,“ prohlásil po své schůzce s estonským prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem v Tallinnu. Obama rovněž zdůraznil, že USA budou odhodlaně a trvale bránit své spojence ze Severoatlantické aliance.

Boje pokračují

I přes informace o možném příměří tak ve středu pokračovaly těžké boje mezi separatisty a ukrajinskou armádou. Povstalci mají na dosah ovládnutí strategického letiště v Doněcku a ukrajinská bezpečnostní rada oznámila, že proruští bojovníci podnikají kroky, kterými mohou ohrozit dodávky plynu do Evropy.

To, že by příměří mohlo situaci na východě Ukrajiny vyřešit, zpochybnil také mluvčí ministerstva obrany neuznané povstalecké Doněcké lidové republiky Vladislav Brig. Podle něj Porošenko nedokáže všechny ukrajinské jednotky přimět, aby přestaly bojovat. „Porošenko neovládá všechny trestné jednotky a neexistuje jistota, že se tyto oddíly podřídí jeho rozhodnutí,“ citovala jej agentura RIA Novosti. „Doněcká (povstalecká) armáda nepřestane střílet až do okamžiku, kdy na Donbasu nebudou (ukrajinské) jednotky,“ dodal.

Putin a Porošenko minulý týden jednali o Ukrajině v běloruském Minsku. Jejich setkání ale žádný průlom nepřineslo a spíše ukázalo, že oba politici se dál značně liší v tom, co považují za nejlepší řešení pro východ Ukrajiny, kde bojují proruští separatisté proti ukrajinské vládě. Kyjev a jeho západní spojenci obviňují Rusko, že na straně povstalců stojí i jeho vojáci; Moskva taková tvrzení opakovaně odmítá.

Trhy v reakci ožily

Ruský akciový index RTS po vyjádření ukrajinského prezidenta Petra Porošenka stoupl o 4,3 procenta. Index burzy MICEX, kde se ceny vyjadřují v rublech, přidával 2,8 procenta. Kurz ruského rublu, který v pondělí klesl vůči dolaru na nové historické minimum, ve středu v poledne k americké měně přidával 1,5 procenta a k euru 1,4 procenta. Euro k většině hlavních světových měn zpevňovalo, včetně dolaru a japonského jenu.

Trhy rozporná vyjádření kanceláří obou státníků příliš neodradila. Růstem reagovaly také akcie některých společností, pro jejichž činnost představuje ukrajinská krize nebezpečí. Například akcie rakouské Raiffeisen Bank International, která působí i v Rusku, po Porošenkově sdělení přidávaly skoro devět procent. Akcie dánského pivovaru Carlsberg, jehož značka Baltika je největším hráčem na ruském trhu, stouply o více než čtyři procenta.