Opoziční uskupení v této souvislosti napsalo generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a žádá ho o to, aby byla dodržována loňská rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která hovoří o ukončení bombardování civilních oblastí a obléhání měst. „Bereme naši účast na jednání vážně. Zahájení jednání ale maří ten, kdo bombarduje civilisty a nechává je vyhladovět,“ uvedla komise HNC a obvinila tak z odkladu jednání syrský režim.
Rozhovorů se mají zúčastnit zástupci syrské vlády a jejích oponentů, jednat ale budou nejprve nepřímo přes prostředníky. Nepanuje ale shoda na tom, kdo z opozice by měl do Ženevy dorazit. Rusko prosazuje i účast syrských kurdských uskupení. Zásadně proti účasti Kurdů je ale Turecko. Podle Ankary kurdská Strana demokratické unie (PYD) spolupracuje s tureckými Kurdy ze Strany kurdských pracujících (PKK), řazené k teroristickým organizacím. Na druhou stranu jsou ale kurdské milice YPG jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Pod kontrolou mají rozsáhlé oblasti na severu a severovýchodě země, kde bojují proti radikálům z Islámského státu.
Proti účasti Kurdů, jichž jsou v Sýrii asi dva miliony, jsou i některé z dalších syrských opozičních skupin, jiné ji naopak vyžadují. Hajsám Manna z opozičního uskupení Syrská demokratická rada ve středu uvedl, že do Ženevy nepojede, jestliže tam nebudou právě i vůdci kurdských uskupení. Dnes oznámil, že sestavil seznam „nezbytných účastníků“ jednání, který zaslal zástupcům OSN, Ruska a Spojených států. Jak Manna uvedl v rozhovoru s agenturou AP, nemyslí si, že jednání začnou již v pátek.
Mnoho much jednou ranou. Ruský zásah v Sýrii nese typický putinovský rukopis
