AKP usiluje o změnu ústavy zavedené v 80. letech po vojenském převratu, aby mimo jiné posílila pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho kritici se ale obávají, že tento politik s autoritářskými sklony bude koncentrovat ve svých rukou přílišnou moc. Přitom je neuklidňuje příslib AKP, že součástí ústavy má být i záruka lidských práv podle evropských norem.
„Především by nová ústava neměla být sekulární,“ prohlásil šéf parlamentu na jedné konferenci podle videa kolujícího v tureckých médiích. „Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ citovala Kahramana agentura Anadolu.
„Chaos na Blízkém východě je výsledkem postojů, které stejně jako vy dělají z náboženství nástroj politiky,“ reagoval na internetu šéf kemalistické opozice Kemal Kiliçdaroglu. „Sekularismus je tu proto, aby každý mohl vyznávat svobodně svou víru, pane Kahramane,“ dodal.
Sekularismus s otazníky
Předseda komise zabývající se přípravou textu nové ústavy a významný člen AKP Mustafa Şentop dnes podle agentury AP prohlásil, že strana nemá žádné plány na to, aby odstranila z ústavy „princip sekularismu“. Totéž potvrdili i další činitelé AKP.
V posledních letech je AKP stále častěji kritizovaná za to, že navzdory proklamacím o zachování sekularismu usiluje o islamizaci země. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za „rouhání“ kvůli kritice proroka Mohameda.
Stát od náboženství oddělil zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk po rozpadu osmanské říše, který následoval po prohrané první světové válce. Od té doby turecká armáda, která se pasovala do role strážkyně Kemalova odkazu, několikrát provedla státní převrat, aby zabránila podle názoru jejích představitelů přílišné islamizaci země.
