„Za uplynulých 24 hodin padli dva ukrajinští vojáci a deset utrpělo zranění,“ řekl plukovník Valentyn Fedičem, zástupce velitele protipovstalecké operace. Ukrajinské pozice byly podle něj ostřelovány v 27 případech. Konflikt v Donbasu si od dubna vyžádal více než 5300 mrtvých. Podle ukrajinských úřadů je mezi oběťmi i 65 dětí, dalších 127 utrpělo zranění.
Intenzita bojů klesla od minulé středy, kdy separatisté bez ohledu na příměří dobyli důležité město Debalceve, které je i železničním uzlem na trati mezi hlavními baštami povstalců, Doněckem a Luhanskem. Ukrajinská armáda tvrdí, že nemůže začít stahovat těžké zbraně od frontové linie, protože povstalci příměří úplně nedodržují.
Armáda také obvinila proruské separatisty z vyvolávání provokací u Mariupolu. „Okolo (nedělního) poledne v obci Kominternove v nárazníkové zóně začala palba z tanků na obec Zajčenko, kontrolovanou povstalci. Po této palbě povstalci ohlásili Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že po nich stříleli ukrajinští tankisté,“ řekl agentuře Interfax mluvčí ukrajinských jednotek v Mariupolu Dmitrij Čalyj. Podobné provokace se podle něj odehrály během neděle ještě na dvou dalších úsecích fronty. Ukrajinská strana přitom prý od 15. února zachovává klid zbraní.
Separatisté naopak tvrdí, že jejich postavení u Mariupolu ostřelovaly dobrovolnické jednotky vládních sil z tanků a minometů. Ostřelování prý pokračovalo i dnes, avšak povstalci „se snaží neodpovídat na provokace a dodržovat příměří“, uvedli separatisté v komuniké.
Armáda čeká na úplný klid
Ukrajinské velení upozornilo, že těžké zbraně začne stahovat až poté, co na frontě zavládne úplné příměří. „Jsme v první etapě předběžných podmínek, a tou je úplné přerušení palby. Jakmile teroristé přestanou s palebnými přepady našich postavení, naplníme druhou variantu. Dosud ale k přerušení palby nedošlo,“ prohlásil mluvčí ukrajinské protipovstalecké operace Anatolij Stelmach. Dodal, že během noci povstalci dvakrát ostřelovali z děl ukrajinské pozice.
Mluvčí generálního štábu Vladyslav Selezňov upozornil, že podle minských dohod má stažení těžkých zbraní z fronty následovat poté, co zmlknou zbraně, ale k tomu dosud nedošlo. „Dosud pokračuje ostřelování ukrajinských pozic, a tak zatím není stažení těžkých zbraní možné,“ řekl.
Podle minských dohod mají být těžké zbraně - podle ráže a dostřelu - staženy do takové vzdálenosti, aby mezi nimi vznikla vzdálenost nejméně 50 kilometrů. Ukrajinská armáda má svá děla a raketomety stahovat od stávající frontové linie, povstalci od linie dotyku z 19. září. Stahování zbraní má začít do dvou dnů od přerušení palby a dokončit se do dvou týdnů.
Radek Palata: Kyjev potřebuje zvýšit obranyschopnost
