Podle Washingtonu porušilo Rusko Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987, v níž se tehdy Spojené státy a Sovětský svaz zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Poslední tyto střely obě strany zničily v květnu 1991. INF byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní.
Kritizovaný blíže neupřesněný test nové ruské rakety se podle Američanů uskutečnil před několika měsíci. Ruští představitelé, které oslovila agentura AP, říkají, že obvinění prozkoumávají a záležitosti věnují velkou pozornost. Oficiálně se ale Moskva zatím nevyjádřila.
Jde o "vážnou záležitost"
Informace o údajných ruských tajných testech se na americké straně objevovaly již v minulých letech, nyní si na ruské praktiky však poprvé stěžuje přímo šéf Bílého domu. „Jde o velmi vážnou záležitost, na niž se již nějaký čas snažíme Rusko upozornit,“ uvedl podle agentury Reuters přední americký činitel, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě.
Spojené státy podle tohoto představitele budou konzultovat tuto otázku se svými spojenci. Americká vláda o tom také informovala Kongres USA.
Moskva v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajné testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500.
Letos v lednu deník The New York Times napsal, že podle amerických představitelů Rusko začalo asi již v roce 2008 testovat novou raketu středního doletu. Americké ministerstvo zahraničí tehdy podle webu BBC uvedlo, že se tato záležitost přezkoumává.
Americké veřejné obvinění na nejvyšší úrovni přichází v době rostoucího napětí mezi oběma velmocemi. A to hlavně v souvislosti s ukrajinskou krizí, v níž Washington požaduje od Moskvy okamžité ukončení podpory proruských separatistů a zpřísňuje sankce proti Rusku.
| Smlouva o likvidaci jaderných raket byla bezprecedentním krokem |
|---|
| - Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988. |
| - Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok. |
| - Lhůta na demontáž raket byla tři roky a smlouva povolovala vzájemné inspekce. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických. |
| - Sovětské rakety středního doletu zahrnovaly rakety RSD-10, R-12 a R-14, které jsou na Západě označovány SS-20, SS-4 a SS-5, zatímco americké střely této kategorie zahrnovaly rakety Pershing 2 a BGM 109 (rakety s plochou dráhou letu). Za rakety kratšího doletu se považují u Sovětského svazu rakety OTR-22 a OTR-23, které jsou na Západě známy jako SS-12 a SS-23, u Spojených států rakety Pershing 1. |
| - Umístění 108 raket Pershing 2 a 464 střel s plochou dráhou letu v Evropě schválili ministři zahraničí a obrany NATO v prosinci 1979. Zároveň komuniké vyjádřilo ochotu jednat se SSSR a zeměmi Varšavské smlouvy o omezování strategických zbraní v Evropě, a proto se dokumentu říká dvojí usnesení. Aliance tak reagovala na jednání Moskvy, která začala od poloviny 70. let nahrazovat své starší rakety SS-4 a SS-5 novými raketami SS-20, schopnými zasáhnout jakýkoli cíl v západní Evropě. Již od 60. let ale měly USA v Německu několik raket Pershing 1. |
| - Když v listopadu 1983 neuspěla odzbrojovací jednání se SSSR, byly první Pershingy 2 instalovány o rok později v západním Německu a poté i na území Belgie, Itálie, Nizozemska a Británie. Rozmisťování v Evropě bylo dokončeno v roce 1985. Moskva následně zahájila proti raketám kampaň, do které se zapojila i řada západoevropských pacifistických organizací. |
| - Na základě INF mohlo již koncem února 1988 začít stahování sovětských raket z bývalých socialistických zemí. Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, v Bulharsku a v Československu, kde byly umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži. Na tom, jestli byly v Československu a v NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout. |
| - Odsun amerických zbraní byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 - z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na americkou vojenskou základnu Davis Monthan v Arizoně. USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později. |
| - Moskva v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M. Nyní obvinil Moskvu z porušení dohody šéf Bílého domu Barack Obama. |
| - Spojené státy uzavřely se Sovětským svazem do podpisu INF několik smluv týkajících se odzbrojování, jako byly například smlouvy o omezování strategických zbraní (SALT 1 a SALT 2), INF ale byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Na sérii jednání SALT 1 a 2 navázaly smlouvy START, ve kterých se velmoci zavázaly ke snížení stavu strategických jaderných arzenálů. První skutečné snížení jaderného arsenálu přinesl START 1 (podepsán v roce 1991, v platnost vstoupil v roce 1994). Tuto smlouvu nahradil tzv. nový START, který byl podepsán v dubnu 2010 v Praze. Smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. |
| - V roce 2001 USA naopak oznámily Rusku odstoupení od smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany (ABM). Důvodem bylo, že jim údajně brání rozvíjet vlastní protiraketovou obranu. Rusko kvůli plánům na americkou protiraketovou obranu v Evropě zase v roce 2007 pozastavilo účast na smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). |
