Neomezené kontroly íránských komplexů mají být součástí trvalého monitoringu íránské jaderné aktivity. V administrativě prezidenta Baracka Obamy vládly ohledně této otázky dlouhodobě spory, nakonec ale podle LAT bylo dosaženo konsenzu.
Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová v polovině tohoto měsíce vyzvala Írán k vstřícným krokům prokazujícím jeho „upřímné úmysly“, aby mohly USA příznivě zareagovat.
Teherán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program směřuje k dosažení větší energetické soběstačnosti země. Íránci zvýšili produkci obohacování uranu na 20 procent, což Rada bezpečnosti OSN odsoudila v šesti rezolucích, z nichž čtyři doprovázejí i sankce. Pro výrobu nukleární zbraně je zapotřebí více než 90procentního obohacení.
O íránském jaderném programu jednala se zástupci Teheránu šestice světových mocností - skupiny 5+1 (stálí členové RB OSN a Německo) - před zhruba dvěma týdny v Istanbulu. Jejich účastníci se ale omezili na konstatování, že jednání byla konstruktivní a že bylo dohodnuto další kolo jednání 23. května v Bagdádu.
Podle únorové zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) stoupl v íránském podzemním zařízení Natanz počet centrifug o 14 procent, a to z 8000 na více než 9000. V jiném komplexu Fordo pak začalo obohacování uranu pomocí několika stovek centrifug. Měsíčně je v zemi obohaceno na 14 kilogramů uranu.