Mírovému soužití mezi muslimy, židy a křesťany v Bosně stojí v cestě političtí představitelé země. Myslí si to vůdci těchto náboženských skupin. V bosenské metropoli Sarajevo se tento týden koná společná židovsko-muslimská konference, na kterou dorazilo přibližně 120 náboženských představitelů z 27 zemí světa.
Přes pět století trvající náboženskou pestrost Bosny dokládají stovky kostelů, mešit a synagog na jejím území. Bosenská metropole Sarajevo, kde se vedle sebe modlí ortodoxní i katoličtí křesťané a muslimové, je v zemi přezdívaná „malým Jeruzalémem“.
Podle vůdce bosenské islámské obce muftího Huseina Kavazoviče však víra nestačí. „Politické elity by toho měly dělat více. Pro začátek by bylo dobré, kdyby přestaly se svými ideologickými manipulacemi náboženství sledovat vlastní politické cíle. Na nás je zase nedovolit jim to dělat,“ řekl Kavazovič.
Přestože nacionalisté ze tří bosenských komunit - Srbové, Chorvati a Bosňáci - stále trvají na exkluzivitě vlastního společenství, náboženští představitelé se snaží pomoci zahojit křivdy z válečného období mezi lety 1992 až 1995. V konfliktu zemřelo přibližně 100 tisíc civilistů a miliony lidí byly vysídleny.
„Bosna může přežít pouze jako vícenárodnostní stát, nehledě na to, jak moc se nás političtí představitelé snaží přesvědčit o opaku,“ říká mnich Željko Brkić z jednoho z nejstarších františkánských klášterů v zemi. Jeho kolegové z ortodoxní, židovské i muslimské komunity souhlasí.
„Je velmi důležité, aby zde byly různé kultury a náboženství, a abychom na jejich základě formovali naši identitu,“ cituje agentura představitele ortodoxního kláštera v Žitomislici na jihu země, kde v současné době tvoří většinu populace katoličtí Chorvati.
Předseda židovské komunity v Bosně Jakob Finci pokládá Sarajevo za příklad těsné spolupráce, během druhé světové války zde totiž muslimové ukrývali Židy a Židé zase dávali jídlo všem národnostem během tříletého obléhání města bosenskými Srby.
