Reportáž: Albánská Tirana staví největší mešitu na Balkáně, přišlo i KFC

Centrum noční Tirany

Centrum noční Tirany Zdroj: profimedia

Bývalé muzeum odkazu albánského vůdce Envera Hodži
Bývalé muzeum odkazu albánského vůdce Envera Hodži
V Tiraně roste nová velká mešita
Studentka Daniela
Hlavní náměstí Tirany
19
Fotogalerie

Evropskou unii opustí Velká Británie, přesto by mohla EU dál expandovat. Vstoupit chtějí balkánské země včetně Albánie, která je co do parity kupní síly třetím nejchudším státem Evropy. Od možného členství v EU si její občané slibují potlačení korupce, první krok nicméně musí udělat tamní vláda sama: podmínkou dalších vstupních jednání je reforma justice. Češi si ovšem Albánii oblíbili už teď, je pro ně stále populárnější destinací a někteří čeští podnikatelé v ní vidí obchodní šanci.

Blízkost. Zaklínadlo mnoha současných reklam dostává ve (stále ještě) jedné z nejchudších zemí Evropy nové významy. Viditelné je to zejména v jejím hlavním městě Tiraně. Nedaleko sebe zde narazíte na luxusní hotely, monumenty v duchu socialistického realismu, trendy noční kluby i budovy, u nichž nevíte, zda se teprve stavějí nebo už bourají.

Současně není problém se cítit ve městě komfortně. Tirana by totiž sama o sobě mohla Evropě posloužit jako vzor v současnosti tolik vzývané tolerance: bok po boku stojí kostely i mešity, výjimkou nejsou ani případy, kdy příslušníci jedné rodiny vyznávají odlišná náboženství.

„Naším hlavním náboženství je rodina. Jednotlivé svátky, ať už křesťanské, muslimské či pravoslavné, jsou tak příležitostí k tomu se sejít a slavit společně,“ vysvětluje studentka psychologie Amisa.

V celé zemi převažuje islám, vidět je to i v hlavním městě, kde například za vydatné finanční pomoci Turecka roste budoucí největší mešita na Balkáně.

V Tiraně ale doznívá stavební boom, který se zdaleka neomezuje jen na sakrální budovy. Vedle náboženských staveb rostou i výškové kancelářské komplexy, na podzim zde otevřelo své provozovny také KFC coby první nadnárodní řetězec rychlého občerstvení v zemi.

„Před pěti lety, ještě před změnou vlády, se ale stavělo mnohem víc. Noví politici si zřejmě začali říkat o další úplatky, řada projektů zůstala ladem. Zmizelo aspoň hodně černých staveb,“ vypráví Renildo, který po absolvování univerzitního studia šestým rokem pracuje v albánské telekomunikační firmě Plus Communication.

 

Kdo nezaplatí, ať nevydělává?

Zároveň tak zmínil téma, s nímž je spojeno velké očekávání Albánců od případného vstupu do EU: boj s korupcí. Část obyvatel třímilionové země včetně Renilda věří, že pokud by na část penězotoků dohlížely evropské instituce, nedocházelo by k jejich tak velkému rozkrádání a celkově by mohlo dojít ke snížení úplatkářství.

Mnoho zejména mladších lidí je přesvědčeno, že bez uplácení či alespoň vhodných konexí nemají v Albánii šanci získat slušné pracovní místo. S EU si proto spojují šanci na lepší budoucnost.

„Korupce je při shánění práce velký problém, k narovnání prostředí by mohl přispět tlak zvnějšku, tedy hlavně od EU,“ míní Daniela, vysokoškolská studentka literatury. V letní sezoně prodává suvenýry a přiznává, že případné budoucí členství Albánie v EU by možná využila k odchodu do Skandinávie.

To její vrstevnice Silva nečekala a do zahraničí, konkrétně do Itálie, odešla již před několika lety za studiem medicíny. Kdyby chtěla pracovat ve své vlasti jako lékařka, za zprostředkování místa ve zdravotnictví by údajně musela nabídnout úplatek až 54 tisíc korun.

Výše průměrného výdělku se přitom v Albánii pohybuje v přepočtu kolem 10 500 korun a nezaměstnanost dosáhla 17 procent. Silva ale nevěří, že by členství v EU „něco zásadního změnilo.“ Spíše se obává, že by šlo o předstupeň zavedení eura. „Ze zkušeností z Itálie vidím, že jí euro nepomohlo. Naopak, vše je tam drahé,“ dodává medička.

Ne všichni vnímají možnosti, které jim dává život v Albánii, takto negativně. Pracovník telekomunikací Renildo upřesňuje, že zmíněné studentky nutnost rozdávat úplatky zveličují. „Jasně, co se týče lékařů, právníků a jiných prestižních profesí, je těžké místo najít.

Mimo jiné proto, že příslušníci starší generace se na svých postech často doslova zabetonovali a nechtějí se jich vzdát. Kdyby ale zmíněná medička zatoužila pracovat třeba jako zubařka, uvidí, že problém mít nebude,“ dodal mladý muž, který se dle vlastních slov s podobnými obtížemi při shánění místa nesetkal.

Čeští turisté objevili Albánii
Během posledních tří let počet zahraničních návštěvníků Albánie vzrostl o více než pětinu na 4,1 milionu osob za rok. Počet turistů, kteří do této balkánské země přijeli z Česka, se během daného období téměř zdvojnásobil. Loni jich bylo téměř 16 tisíc a do Albánie je láká zejména divoká příroda a pohoří, kde na ostatní turisty narazí jen zřídka.

Když jde v Albánii čistě o byznys, do něhož nevstupuje politický ani úřední aparát, může tato země podle některých další hlasů nabízet víc než zajímavé příležitosti.

„Místní pochopili, že zahraniční investice přinášejí prospěch všem stranám, nenapadne je říkat si o peníze bokem. Navíc u nich silně funguje profesní hrdost, a když vidí, že soused zbohatl, nepřejí mu smůlu, ale chtějí si z něj vzít příklad,“ říká český investor, který rozjíždí v Albánii projekty v oblasti zemědělství a ekologie. Své jméno a podrobnosti o projektech si zatím nepřeje zveřejnit s ohledem na další obchodní jednání. 

Na otázku, jak by jeho byznysu pomohlo případné rozšíření EU o Balkán odpověděl, že skoro vůbec. „Vyřizování potřebných certifikací pro export z Albánie do EU nepředstavuje velký problém,“ uzavřel podnikatel.