Putin: Jednání s Bidenem bylo konstruktivní. Musíme mít určitá základní pravidla cesty, řekl Biden

Putin a Biden se poprvé sešli na summitu v Ženevě

Putin a Biden se poprvé sešli na summitu v Ženevě Zdroj: Reuters

Americký prezident Joe Biden v Ženevě
Americký prezident Joe Biden v Ženevě
Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimír Putin
Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin se sešli v ženevské vile La Grange
20
Fotogalerie

V Ženevě skončilo jednání amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, jehož se účastnily rozšířené delegace obou stran. Jako první před novináře předstoupil ruský prezident Vladimir Putin. Prezident Biden se před novináři objevil později. Jednání trvala 3,5 hodiny, uvedla agentura TASS. Podle zdroje agentury Interfax mezi zúčastněnými delegáty byly rozhovory „docela úspěšné“. Ve společném prohlášení pak oba později ujistili o odhodlání regulovat jaderné zbraně a hovoří o práci na společných cílech navzdory napětí.

Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci uvedl, že tón jednání s šéfem Bílého domu byl konstruktivní, nikoli nepřátelský. Na otázku, zdali se zlepší vztahy mezi oběma velmocemi, Putin odpověděl neurčitě. „Tězko říct zdali se zlepší, ale byl tam záblesk naděje pro vzájemnou důvěru,“ uvedl ruský prezident. Svůj protějšek označil šéf Kremlu za konstruktivní a zkušený. 

S Bidenem se prý dohodl na návratu ruského velvyslance do Washingtonu a amerického ambasadora do Moskvy. Oba velvyslanci byli začátkem roku povoláni ke konzultacím v důsledku rostoucího napětí ve vztazích mezi USA a Ruskem. „Vracejí se na místo své služby. Kdy se tak stane, je ryze technickou otázkou,“ prohlásil Putin.

Rusko svého ambasadora z Washingtonu stáhlo poté, co Biden v březnu v jednom z interview přitakal na otázku, zda Putina považuje za „zabijáka“. Ruský prezident dnes řekl, že mu šéf Bílého domu již dříve kvůli této kauze volal, aby mu svá slova vysvětlil, a že toto vysvětlení bylo uspokojivé.

Oba velvyslanci, ruský Anatolij Antonov a americký John Sullivan, se podle agentury TASS účastnili dnešní druhé části americko-ruského summitu.

Putin dále uvedl, že od amerického prezidenta Bidena neobdržel pozvání do Bílého domu. „Pro takovou situaci musí uzrát správná doba,“ řekl ruský prezident s tím, že ani on prozatím nepozval svůj americký protějšek do Ruska.

Podle Putina také obě země zahájí užší konzultace ke komplexní spolupráci v diplomatické rovině. Zmínil mimo jiné kyberbezpečnost. „Jsem přesvědčen, že obě strany chtějí hledat řešení,“ řekl ruský prezident.

Oba prezidenti se během rozhovorů dostali také k otázce situace na Ukrajině. „Máme pouze jeden závazek. Tím je přispívání k plnění Minských dohod. Pokud k tomu je ukrajinská strana připravena, pak touto cestou půjdeme,“ řekl Putin. Doplnil, že stejný názor zastává i Joe Biden, podle kterého jsou Minské dohody cestou k urovnání konfliktu ve Východní Evropě. 

Z iniciativy Joea Bidena se podle Putina dostali oba státníci i k otázce lidských práv. Během tiskové konference se ruský prezident vyhýbal vyřčení jména ruského opozičního politika Alexeje Navalného, který je v současné chvíli ve vězení. „Opozičník věděl, že porušuje ruské zákony a že bude po svém příletu do Ruska zadržen,“ odpověděl Putin na otázky ohledně Navalného.

V otázce lidský práv pokračoval a při té příležitosti zmínil protesty hnutí Black Lives Matter, které se odehrávají ve Spojených státech. „Vyslovujeme sympatie se Spojenými státy, ale nechceme dopustit, aby se něco podobného odehrávalo u nás,“ uvedl Putin. 

Biden prý s Putinem hovořil o „základních pravidlech“

Spojené státy a Rusko musí mít „určitá základní pravidla cesty“. Takový byl podle amerického prezidenta Joea Bidena jeden z jeho hlavních vzkazů pro ruského prezidenta Vladimira Putina při jejich dnešním setkání v Ženevě. Biden řekl, že se mluvilo i o návrhu, aby jisté druhy klíčové infrastruktury byly mimo dosah kybernetických útoků.

Americký prezident se na úvod své tiskové konference dotkl také tématu kontroly zbraní. Dva lídři se podle něj v této věci dostali ke konkrétním bodům a dohodli se na spuštění „bilaterálního dialogu o stabilitě“. USA a Rusko by měly být schopny spolupracovat v oblastech, kde mají společné zájmy, a vzájemné vztahy by měly být stabilní a předvídatelné, uvedl Biden.

„To hlavní je, že jsem řekl prezidentu Putinovi, že musíme mít nějaká základní pravidla cesty,“ řekl šéf Bílého domu po své první schůzce s Putinem od svého lednového nástupu do čela USA. Zmiňoval přitom kybernetické útoky, z nichž Washington viní skupiny operující v Rusku, případně rovnou složky ruského státu. Moskva veškerá obvinění v tomto směru odmítá, stejně jako závěry amerických vyšetřovatelů, že se Rusko snažilo ovlivňovat veřejnou debatu v USA kolem posledních dvou prezidentských voleb.

„Řekl jsem prezidentu Putinovi, že moje agenda nemíří proti Rusku ani nikomu jinému. Je tady pro americký lid,“ řekl americký prezident. Podle něj jeho ruský protějšek chápe, že jakási nová studená válka „zjevně není v ničím zájmu“.

Kromě ujišťování o tom, že bude vždy ve vztazích s Ruskem hájit svrchovanost americké demokracie, Biden řekl, že „na stole“ budou vždy také lidská práva. USA prý budou nadále vyjadřovat obavy v souvislosti s případem ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, který byl loni otráven a nyní je ve vězení po odsouzení za zpronevěru. Pokud by Navalnyj zemřel, následky pro Rusko by byly „zničující“, dodal prezident USA.

Účast vícero politiků

Jednání ve vile La Grange bylo rozděleno do dvou částí, úvodní se účastnili se kromě hlav států také ministři zahraničí Spojených států a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov. Po přestávce se k nim připojili další členové obou delegací.

Za ruskou stranu to podle agentury TASS byli mimo jiné náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, Putinův poradce pro zahraničí politiku Jurij Ušakov či náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov.

Složení americké delegace podle televize CNN doplnili Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, šéf ruské sekce americké Národní bezpečnostní rady Eric Green či náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Druhé části summitu se zůčastnil také ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov a americký ambasador v Moskvě John Sullivan.

Šlo o první setkání prezidentů obou velmocí s aktuálně velmi chladnými vzájemnými vztahy od Bidenova převzetí úřadu letos v lednu. Byl to rovněž první rusko-americký summit od července 2018, kdy se Putin setkal s tehdejším šéfem Bílého Domu Donaldem Trumpem v Helsinkách.

Vzhledem k napjatosti vztahů pozorovatelé od dnešního summitu neočekávali konkrétní výsledky. Washington už před schůzkou prohlásil, že jeho cílem je naladit stabilní a předvídatelné vzájemné vztahy. Pro Moskvu je podle expertů setkání především otázkou prestiže.

Washington v posledních letech uvalil sankce na vysoké ruské činitele kvůli řadě sporů, jež se týkají anexe Krymu z roku 2014, obvinění ze zasahování do amerických voleb, či rozsáhlých kybernetických útoků proti americkým firmám a úřadům, za nimiž podle Washingtonu stojí hackeři spojení s Moskvou. Ta však obvinění odmítá a tvrdí, že celým Západem zmítá protiruská hysterie.