Varufakis chce odložit splatnost řeckých bondů do „vzdálené budoucnosti“ | E15.cz

Varufakis chce odložit splatnost řeckých bondů do „vzdálené budoucnosti“

Řecký ministr financí Janis Varufakis
Řecký ministr financí Janis Varufakis
• 
ZDROJ: CTK

ČTK, pav

Share on Facebook Messenger
Řecké dluhopisy, které vlastní Evropská centrální banka (ECB), by měly mít odloženou dobu splatnosti. Vyzval k tomu řecký ministr financí Janis Varufakis. Banka tyto cenné papíry získala v letech 2010 a 2011 v rámci programu nákupu státních dluhopisů s názvem Securities Market Programme (SMP).

„Během července a srpna si ministerstvo financí bude muset od partnerů nějakým způsobem půjčit 6,7 miliardy eur (184 miliard korun), aby splatilo dluhopisy z programu SMP,“ řekl Varufakis na konferenci v Aténách. „Stále tu zbývají tyto dluhopisy v hodnotě kolem 27 miliard eur, které mají být splaceny v dalších měsících nebo letech. Tyto dluhopisy by měly být odsunuty do vzdálené budoucnosti. To je jasné,“ dodal.

Finanční situace: velmi naléhavá

Varufakis v pondělí označil finanční situaci Řecka za „velmi naléhavou“ a řekl, že vláda má peníze jen na zhruba dva týdny. Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Ministři financí eurozóny v pondělí uvítali pokrok v jednáních Řecka s mezinárodními věřiteli. Upozornili ale, že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Mluvčí řecké vlády dnes uvedl, že Atény by mohly požádat o mimořádné zasedání ministrů financí eurozóny na konci tohoto měsíce.

Na pokraji bankrotu

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Řecko opět v recesi
Řecká ekonomika se v prvním čtvrtletí propadla zpět do recese, v níž se před loňským dočasným oživením nacházela šest let. Hrubý domácí produkt Řecka se proti předešlému čtvrtletí snížil o 0,2 procenta, když v předešlých třech měsících klesl o 0,4 procenta.
Zpět na sestupnou dráhu po nadějném vývoji loňského roku vyslaly hluboce zadluženou zemi nové politické otřesy, předčasné volby a protahovaná jednání nové vlády s věřiteli. Tento vývoj podkopal důvěru podnikatelů a spotřebitelů v ekonomiku, řekl agentuře Reuters Nikos Magginas, který působí jako hlavní ekonom v National Bank of Greece.

Odchoz z eurozóny? Návrat do doby kamenné, řekl Varufakis

Varufakis dnes prohlásil, že odmítne jakoukoliv dohodu s věřiteli, která Řecku nepomůže překonat hospodářskou krizi. Řecko podle ministra financí po dosažení uspokojivé dohody s věřiteli zaznamená „příval investičního kapitálu“ od investorů ze zemí mimo Evropskou unii.

Případný odchod Řecka z eurozóny Varufakis označil za návrat do doby kamenné. „Přál bych si, abychom do této měnové unie nevstoupili,“ uvedl ministr. „Jakmile jste ale uvnitř, nedostanete se ven bez katastrofy,“ dodal.

Autor: ČTK, pav

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.