Hlavou „Doněcké lidové republiky“ byl zvolen Zacharčenko 765 340 hlasy z přibližně milionu voličů, uvedla ruská agentura Interfax. Podle agentury Reuters bývalý elektrikář Zacharčenko vyhrál se 79 procenty hlasů. „Parlamentní volby“ vyhrála společenská organizace Doněcká republika, v jejímž čele Zacharčenko stojí.
V sousední „Luhanské lidové republice“ se vítězem nedělních voleb stal podle agentury TASS dosavadní vůdce Igor Plotnickij s 63 procenty hlasů a jím vedené hnutí Mír pro Luhansko s podporou 69 procent voličů.
Separatisté si tento výsledek vykládají jako odtržení Donbasu od Ukrajiny, zatímco západní tisk píše o „zinscenování státnosti“ či o „exportu ruské imitace demokracie“.
„Rusko respektuje vůli lidu jihovýchodní Ukrajiny. Zvolení představitelé získali mandát k řešení praktických úkolů s cílem obnovit normální život v oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Zároveň zdůraznilo potřebu zahájit „fungující“ dialog mezi ukrajinskými úřady a separatistickými regiony.
Západ volby neuznává, Česko není výjimkou
„Považuji dnešní prezidentské a parlamentní volby v Doněcké a Luhanské lidové republice za novou překážku na cestě k míru na Ukrajině,“ uvedla ve svém nedělním prohlášení nová šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Hlasování je nelegální a nelegitimní a Evropská unie ho neuzná,“ dodala s tím, že volby jsou v rozporu s dohodou z Minsku, kterou povstalci s ukrajinským vedením uzavřeli začátkem září.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko volby nazval „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů“. „Spoléhám na to, že Rusko takzvané volby neuzná, protože jsou jasným porušením minského protokolu z 5. září, který podepsal i zástupce Ruska,“ prohlásil Porošenko. Podobné stanovisko sdílí také česká diplomacie.
Washington podle agentury TASS „poradil“ Moskvě, aby se zdržela využití volebních výsledků jako záminky „k vyslání dalších vojáků a vojenské techniky na Ukrajinu“. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby splnil svá prohlášení, že nezpochybní celistvost a jednotu Ukrajiny.
K volbám lákala "sociální karta"
„Lidi stáli na mraze i několik hodin, aby mohli hlasovat. Měli k tomu dva důvody: rozhodně si nepřáli stát se zase součástí Ukrajiny, která je celé léto bombardovala a ostřelovala. Zároveň se báli zůstat bez 'sociální karty', která se rozdávala ve volebních místnostech,“ napsal ruský internetový list Gazeta.ru o nedělním hlasování v Luhansku.
Dodal, že hlasování předcházela fáma, že těchto karet, slibujících bezplatné zdravotní ošetření i slevy v dopravě a v obchodech, nebude dost pro všechny, a tak stovky lidí stály ve frontách ještě před otevřením volebních místností. Mnozí prý hovořili o tom, že hlasují hlavně pro to, aby se stali součástí Ruska.
Liberální ruský list Vedomosti označil povstalecké volby za splnění snu šéfa ruské ústřední volební komise: „Hlasují všichni, kdo po tom zatouží (včetně nezletilců, běženců či lidí bez dokladů), ale zvoleni jsou jen ti prověření. Jak by Rusko mohlo tak vynikající volby neuznat?“
Volby na Ukrajině vzbudily velmi opatrné naděje
