Emisní povolenky pro domácnosti mají finální podobu. Co to znamená pro ceny benzinu a topení?
- EU schválila finální podobu emisních povolenek ETS2 pro dopravu a vytápění.
- Brusel ponechal cenovou pojistku na úrovni 45 eur za tunu CO₂.
- Česko nyní řeší, zda systém zavede, nebo riskuje ztrátu miliard z evropských fondů.
Emisní povolenky pro domácnosti a silniční dopravu dostaly finální podobu. Zástupci Evropského parlamentu, členských států a Evropské komise se v noci na čtvrtek dohodli na úpravách systému ETS2, který má od roku 2028 zdražit spalování fosilních paliv v dopravě a vytápění.
Pro Česko je výsledek důležitý hned z několika důvodů. Rozhodne o tom, jak silné budou pojistky proti růstu cen benzinu, nafty nebo vytápění, ale také o tom, zda vláda Andreje Babiše systém zavede, nebo bude dál trvat na jeho odmítnutí. V takovém případě by Česko mohlo přijít o peníze ze Sociálního klimatického fondu a riskovat spor s Evropskou komisí.
Podle výsledku trialogu částečně prošla možnost úpravy uplatňování systému ETS 2 na rezidenční budovy. Evropská komise musí do října 2027 předložit nový přezkum fungování systému ETS 2 pro budovy a silniční dopravu, na jehož základě má následovat další revize systému.
Ve finálním kompromisu je také zachován cenový strop 45 eur za tunu CO2, přičemž po jeho dosažení se automaticky uvolní povolenky z rezervy tržní stability. Nově se má na trh uvolnit 40 milionů povolenek, tedy dvojnásobek oproti původně plánovanému množství. Další část dohody se týká dalších pojistek včetně posílení rezervy tržní stability, zachování celé rezervy 600 milionů povolenek i po roce 2031 a budoucího přezkumu systému Evropskou komisí.
Nejde o tvrdý strop
Nejcitlivější částí vyjednávání byla cena nové povolenky. V politické debatě se často mluví o hranici 45 eur za tunu oxidu uhličitého jako o cenovém stropu. Přesnější je ale mluvit o pojistce nebo intervenční hranici.
Pokud by cena povolenky rostla příliš rychle nebo překročila stanovenou úroveň, mají se na trh uvolňovat další povolenky z rezervy. Vyšší nabídka má cenu stlačit nebo alespoň zpomalit její růst. Neznamená to ale, že by cena nemohla hranici 45 eur překročit.
Právě na to v rozhovoru pro e15 upozorňovala i europoslankyně Danuše Nerudová, která za Evropský parlament část úprav vyjednávala. „Cílem toho cenově stabilizačního mechanismu je tlačit na to, aby ta cena nevzrostla nad 45 eur,“ uvedla. Původní návrh přitom podle ní pracoval s hranicí 45 eur v cenách roku 2020, což by po započtení inflace odpovídalo výrazně vyšší částce. Finální dohoda zachovala cenový strop ve výši 45 eur, přičemž Evropská komise má do října 2027 navrhnout jeho případnou úpravu a prodloužení.
Dopad na domácnosti
Domácnosti si emisní povolenky samy kupovat nebudou. Povinnost se má vztahovat na dodavatele paliv, kteří náklady mohou promítnout do cen benzinu, nafty, plynu, uhlí nebo dalších fosilních paliv používaných k vytápění.
Proto se hlavní spor vede o to, jak rychle a v jaké míře se ETS2 propíše do účtů domácností. Citlivé to může být hlavně pro lidi v rodinných domech, obyvatele menších obcí závislé na autech nebo nízkopříjmové domácnosti, které nemají peníze na rychlou výměnu zdroje vytápění.
Zmírnit dopady má Sociální klimatický fond. Z něj mají státy financovat zateplování, výměnu zdrojů tepla, podporu čistší dopravy a případně i přímé kompenzace nejvíce zasaženým domácnostem. Pro Česko se v debatě mluví zhruba o 52 miliardách korun, částka však zahrnuje i národní spolufinancování.
Český spor: zavést, nebo odmítnout
Výsledek trialogu ale neukončí českou politickou debatu. Vláda Andreje Babiše dříve deklarovala, že ETS2 nechce implementovat. Takový postup by podle kritiků mohl vést k řízení ze strany Evropské komise a zároveň ohrozit přístup k penězům ze zmíněného Sociálního klimatického fondu.
Nerudová v rozhovoru pro e15 uvedla, že odmítnutí implementace by podle ní mohlo znamenat řízení o porušení evropského práva. „Pokud někdo nebude implementovat systém ETS2, nebude mít dostupný Sociální klimatický fond,“ řekla s odkazem na dopis Evropské komise premiérům členských států.
Česko by tak mohlo řešit dvojí problém: na jedné straně politický odpor k novým povolenkám, na druhé straně riziko, že bez implementace přijde o peníze určené právě na zmírnění jejich dopadů. Podle dřívějších odhadů ministerstva životního prostředí by navíc výnosy z ETS2 mohly v prvních letech dosáhnout desítek až více než sta miliard korun.
VIDEO: Žolíka k ETS2 má v ruce Babiš. Když systém nepřijme, ztratíme miliardy a hrozí pokuty, říká Nerudová
Proč je Česko citlivé na povolenky
Debata o ETS2 navazuje na širší problém současného systému emisních povolenek ETS, který se týká hlavně energetiky a průmyslu. Česká ekonomika je kvůli své průmyslové struktuře a energetice na cenu emisí citlivější než řada západoevropských zemí.
Podle studie polského think tanku Warsaw Enterprise Institute vyprodukují české elektrárny a průmyslové podniky 47 milionů tun emisí. Institut odhaduje negativní dopad současného ETS na české HDP na 2,7 až 4,2 miliardy eur ročně, tedy zhruba 65 až 102 miliard korun.
WEI patří mezi kritiky povolenek a tvrdí, že systém přispívá k růstu cen energií a oslabuje konkurenceschopnost Evropy vůči Spojeným státům a Číně. Jeho závěry je proto potřeba číst jako hlas v debatě, nikoli jako neutrální konsenzus. V českém kontextu ale ukazují, proč je rozšíření uhlíkového zpoplatnění z průmyslu na dopravu a vytápění politicky tak citlivé.
Co bude dál
Aby mohla upravená podoba systému vstoupit v platnost, musí dosaženou dohodu ještě formálně schválit Evropský parlament i členské státy v Radě EU. Poté bude možné změny promítnout do příslušné legislativy a připravit spuštění systému ETS 2 v roce 2028.
I po dohodě v Bruselu zůstane klíčové, jak se k ETS2 postaví česká vláda. Pokud systém zavede, bude muset nastavit využití evropských peněz a ochranných mechanismů tak, aby dopad na domácnosti nebyl skokový. Pokud ho odmítne, může se spor přesunout z politické roviny do právního střetu s Evropskou komisí.
Výsledek trialogu tak není koncem příběhu. Je spíše začátkem další české debaty o tom, zda povolenky využít jako zdroj peněz pro modernizaci domácností a dopravy, nebo se pokusit systém blokovat i za cenu možných sankcí a ztracených miliard.
