Dohoda v rámci takzvaného Transpacifického partnerství (TPP) zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Dohoda by mohla ovlivnit prakticky vše, s čím se obchoduje, od cen sýra až například po náklady na léčbu rakoviny.
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy prosazovala dohodu v rámci obecnější strategie zvýšit vliv Spojených států v rychle rostoucích asijských ekonomikách a vyvážit rostoucí vliv Číny. Ta má druhou největší ekonomiku na světě, součástí nově dojednané dohody ale není. V budoucnu by se k ní ale mohla připojit. „Jestliže více než 95 procent našich potenciálních zákazníků žije za našimi hranicemi, nemůžeme nechat vytvářet pravidla světové ekonomiky země jako je Čína,“ poznamenal Obama.
Obama: Jestliže více než 95 procent našich potenciálních zákazníků žije za našimi hranicemi, nemůžeme nechat vytvářet pravidla světové ekonomiky země jako je Čína
Dohodu nyní musejí ratifikovat zákonodárci dalších členských zemí a také americký Kongres. V něm ale pakt zřejmě narazí na odpor, řada zákonodárců z Obamovy Demokratické strany má totiž obavy z rušení pracovních míst. Mezi opozičními republikány panuje podezření, že američtí vyjednávači dojednali špatnou dohodu. Dříve než příští rok proto hlasování v americkém Kongresu nelze očekávat, poznamenala agentura AP.
Úřad amerického obchodního zmocněnce Michaela Fromana ve zřejmé snaze nový obchodní pakt obhájit poznamenal, že TPP je vyváženou dohodou, která zvýší životní úroveň a sníží chudobu. Pakt sníží nebo odstraní celní a další překážky pro celou řadu zboží a služeb a zahrnovat bude i takové otázky, jako je rozvoj digitální ekonomiky nebo role státem vlastněných podniků ve světové ekonomice.
"Zahraniční konkurence"
Odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci. „Pracující lidé vědí, že TPP by byla katastrofou,“ prohlásil šéf odborového svazu Communications Workers of America Chris Shelton, podle kterého dohoda umožní další přesouvání pracovních míst do zahraničí.
Přestože pakt zahrnuje stovky položek zboží, jednání do poslední chvíle vázla na minimální ochranné lhůtě u práv pro využití dat při vývoji biologických léčiv, používaných například v boji proti rakovině nebo některým autoimunitním onemocněním. Do poslední chvíle se podle činitelů jednalo také o otázkách spojených s ochrannými opatřeními pro výrobce mléčných výrobků.
Spojené státy, Mexiko, Kanada a Japonsko se kromě toho mezi sebou dohodly na pravidlech, která určují, jak velká část vozidla musí být vyrobena v rámci účastnických zemí TPP, aby se na něj mohl vztahovat bezcelní status.
Japonský premiér Šinzó Abe označil základní dohodu za „dalekosáhlé opatření pro všechny zúčastněné země, které mají společné hodnoty a snaží se vybudovat svobodnou a spravedlivou ekonomickou zónu“.
