„Důkazy značí, že jediným věrohodným vysvětlením je, že ruský stát byl nějakou formou zapleten do Litviněnkovy vraždy,“ řekl Horwell k britskému vyšetřování, jehož závěry zjevně dál naruší vztahy mezi Londýnem a Moskvou.
Podle Britů kritik Kremlu Litviněnko zemřel na otravu týdny poté, co při schůzce v hotelu Millennium s ruskými agenty Dmitrijem Kovtunem a Andrejem Lugovým vypil zelený čaj smíchaný s poloniem 210. Umírající Litviněnko v nemocnici obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že nařídil jeho vraždu. Kreml to vždy popíral.
„Lugovoj a Kovtun neposkytli žádnou věrohodnou odpověď na vědecké důkazy a stopy polonia, které za sebou zanechali,“ zdůraznil Horwell. Poznamenal, že ani jeden z agentů neměl osobní důvod zabít ruského exulanta.
Vyšetřovatelé našli stopy polonia na mnoha místech, kde oba ruští agenti tehdy v Londýně pobývali
Naopak ruský stát měl podle něj bezpochyby k zabití svého bývalého agenta důvodů mnoho. A to především kvůli tomu, že utekl do Británie a krátce před smrtí získal britské občanství, že obviňoval Kreml z korupce, že sympatizoval s čečenskými separatisty a že tvrdil, že Putin je pedofil, podotkl Horwell.
Vyšetřovatelé našli stopy polonia na mnoha místech, kde oba ruští agenti tehdy v Londýně pobývali, včetně různých kanceláří, hotelů, letadel i na fotbalovém stadionu Arsenalu. Podle Horwella agenti přenášením radioaktivní látky po městě ohrozili, a v některých případech nejspíš i poškodili zdraví obyvatel.
Advokát Litviněnkovy vdovy Mariny podle Reuters řekl, že lze hovořit o ruském „jaderném útoku v ulicích Londýna“. Moskva podle něj celá léta v Litviněnkově případě brzdila vyšetřování a manipulovala s fakty.
Ruské ministerstvo zahraničí vyšetřování v Británii odsoudilo a označilo je za „selektivní a zpolitizované“. Nebere prý ohled na názor kompetentních ruských úřadů a vše prý také představuje dodatečný důkaz, že se Británie nehodlá vzdát předem daného výkladu okolností případu. „Navzdory tomu, co toto vyšetřování naznačovalo, nebylo transparentní ani pro Rusko, ani pro veřejnost. Existovalo zde velké riziko politizace a to se i naplnilo,“ uvedla ruská diplomacie.
Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a pak pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal poté britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Jeho případ vedl k diplomatické roztržce mezi Londýnem a Moskvou.
