Zatoulané drony a přibývající výhrůžky. Evropa se bojí, že bezradný Putin zamíchá válečné karty
- Pobaltské země si stále nevědí rady s drony, selhává i civilní ochrana.
- Válka na Ukrajině vyčerpává ruské zdroje a cestou z problémů může být i eskalace.
- V současnosti Rusko podle expertů své síly podezřele nepřesouvá.
Páteční dopad ruského dronu na rumunské území prohloubil evropské obavy ze záměrů Moskvy. Polský premiér Donald Tusk o víkendu vyzval NATO, aby začalo brát stupňující se ruské provokace opravdu vážně. V poslední době se stále častěji spekuluje o tom, že by Rusko mohlo využít rozkolu v alianci a rozšířit válku na unijní území. Eskalací by mohlo ospravedlnit i nepopulární mobilizaci. Někteří odborníci jsou ale přesvědčeni, že Kreml nemá na konfrontaci s NATO sílu.
Rumunsko v neděli potvrdilo, že dron, který v rumunském městě Galati zranil dva lidi, patřil ruské armádě. „Jde o jednoznačný závěr technické zprávy, kterou dokončili experti rumunského státu,“ uvedl prezident Nicušor Dan. Ruské velvyslanectví v Rumunsku obvinilo Ukrajinu z toho, že incident byl její provokací.
Lotyšsko těžko hledá odpovědi na drony
Zároveň však místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medveděv varoval evropské země, že na jejich území zabloudí i další drony. „Probíhá válka! A občané států EU, jakožto obyvatelstvo válčících zemí, nebudou moci klidně spát,“ prohlásil. Dodal, že takové incidenty se nejspíš budou stávat hlavně tam, kde se vyrábějí drony pro Kyjev.
Podobné výstrahy se přitom stupňují. Moskva pohrozila bombardováním rozhodovacích center v Lotyšsku poté, co Rigu obvinila z pomoci Ukrajině s vypouštěním dronů na ruské cíle. Pobaltská země se v posledních týdnech potýká i s přelety dronů. Situaci komplikuje fakt, že některé patří Ukrajině. Kyjev ale obviňuje Kreml z rušení navigace a přesměrovávání bezpilotních objektů na evropské území.
Kvůli situaci se dokonce v Lotyšsku vyostřila politická krize a došlo ke změně vlády. Nový kabinet slíbil, že bude dronovou hrozbu prioritně řešit. Chce spolupracovat s Ukrajinou a využít jejích bojových zkušeností. V zemi však panuje skepse ohledně rychlého zlepšení. „Bohužel není možné zastavit drony,“ řekl webu Politico europoslanec Reinis Pozņaks. „Prvním cílem nové vlády by mělo být sdělit lidem krutou pravdu: jsme v nebezpečí, buďte připraveni,“ dodal.
Litevské selhání při vzdušném poplachu
Velké potíže s drony má i Litva. Nedávno bezprecedentní letecký poplach donutil vládu stáhnout se do bunkru kvůli průniku bezpilotníku do jejího vzdušného prostoru. Předtím se zřítil na severovýchodě země ukrajinský dron, který radary vůbec nezaznamenaly.
Také v Litvě události vyvolaly diskusi o tom, že země není ani po čtyřech letech války v sousedství dostatečně připravená na případné rozšíření konfliktu. Nešlo jen o neúspěšné sledování objektů. Lidé po leteckém poplachu hlásili, že mnoho bunkrů bylo uzamčených. Chaotická byla i situace ve školách. Někde děti nesměly do bezpečí kvůli probíhajícímu testování nebo byly akorát vyvedeny na venkovní prostranství. „Bylo to špatné, velmi špatné,“ připustila premiérka Inga Ruginienová.
Aktuální eskalace znepokojuje i Polsko, které už má také zkušenosti s dronovými incidenty. „Polsko, pobaltské státy, teď Rumunsko. Stále více ruských provokací,“ napsal Tusk na sociální síti X. „Bývalý prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že klidný spánek občanů EU skončil. Všichni v NATO by konečně měli začít brát tato fakta a slova vážně,“ zdůraznil.
Trump a evropská nepřipravenost jako okno příležitosti
Obavy, že by Moskva mohla rozšířit válku z ukrajinského území dál na západ, nejsou nijak nové. Odborníci však upozorňují na to, že se od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa bezpečnostní situace v Evropě výrazně zhoršila. Kreml podle nich může mít chuť otestovat soudržnost NATO.
„Vidíme silnější sklon ruské strany podstupovat větší operační rizika ve svých hybridních operacích,“ uvedl podle The Wall Street Journal (WSJ) švédský ministr obrany Pål Jonson. „Jsme si vědomi toho, že se musíme zaměřit na posílení naší schopnosti odstrašovat Rusy a bránit se proti nim,“ dodal.
„Víme, že cílem Ruska je ohrozit celou evropskou bezpečnostní architekturu, takže existuje mnoho důvodů k mimořádné ostražitosti,“ je přesvědčen i francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad.
Web Politico minulý měsíc uvedl, že Evropané považují za kritický následující rok až dva roky. Tedy období, dokud ještě bude v Bílém domě Trump a starý kontinent nebude dostatečně připravený na konfrontaci. „Něco by se mohlo stát velmi brzy, Rusko má okno příležitosti,“ obává se i finský europoslanec Mika Aaltola.
Eskalace místo míru jako odpověď na ukrajinský vývoj
Podle některých názorů se navíc Moskva blíží do nebezpečné situace ve válce na Ukrajině. Západní zpravodajské služby tvrdí, že tam měsíčně ztrácí až 35 tisíc vojáků a nebude brzy schopna udržet tempo jejich doplňování bez mobilizace. Silně nepopulární krok by ale bylo velmi těžké Rusům prodat. Pokud tedy nebude odůvodněn dramatickým zhoršením bezpečnostní situace.
„Takže přichází bod, kdy je potřeba eskalovat, aby ospravedlnili mobilizaci. A to je velmi nebezpečný bod. Samozřejmě, že Putinovi nikdo nevidí do hlavy, ale tohle by mohl být kalkul, jak se posunout vpřed a změnit linearitu této války,“ domnívá se šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Válka vyčerpává jejich zdroje, takže hledají cestu ven,“ řekl Aaltola s tím, že cestou ven v podání Kremlu není mír, ale rozšíření konfliktu.
Podobně uvažuje i bezpečnostní expert z Centra pro obranné reformy v Kyjevě Oleksandr Danyljuk. „Rusko si nemůže dovolit pokračovat ve válce v její současné trajektorii, protože bude čelit pasti ubývajících zdrojů. To znamená, že Putin bude muset eskalovat. Může to udělat vertikálně, zvýšením intenzity násilí, včetně jaderného vydírání bez skutečného použití jaderných zbraní. Nebo to může učinit horizontálně, rozšířením geografie konfliktu ve snaze zmrazit válku za lepších podmínek,“ řekl WSJ.
NATO se v současnosti snaží posilovat východní křídlo, Německo a Nizozemsko tam letos chtějí zřídit nové velitelství. Dosud spadaly všechny jednotky v Pobaltí pod velení v polském Štětíně. „Zřízením druhého velitelství Německo spolu s Nizozemskem prokazují ochotu a schopnost převzít odpovědnost za odstrašování a obranu východního křídla NATO,“ uvedlo německé ministerstvo obrany podle Euronews.
Rusko možná nemá síly, nemusí se ale chovat rozumně
Na konfrontaci se intenzivně připravují i severské země. Švédsko kupříkladu nedávno pořádalo cvičení na strategickém ostrově Gotland. „S dosahy dnešních zbraňových systémů, pokud ovládáte Gotland, můžete kontrolovat velkou část Baltského moře,“ konstatoval Niklas Granholm ze Švédské agentury pro obranný výzkum. Ostrov v posledních osmnácti měsících čelil různým sabotážím, které se týkaly například zdrojů vody nebo rádiového rušení.
Manévry zároveň poukázaly na menší chuť USA angažovat se v Evropě, zúčastnilo se jich méně amerických vojáků. Do akce se ale zapojili nealianční ukrajinští dronoví specialisté. Výsledky nebyly příliš povzbudivé. Švédští vojáci museli třikrát přerušit cvičení, podle Ukrajinců potřebují hlubší pochopení dronového boje.
Navzdory všem signálům se ale část expertů domnívá, že Moskva nemá sílu na eskalaci a přenesení války na unijní území. „V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko nějakým způsobem vojensky přeskupovalo své síly, například směrem k našim pobaltským státům. Pokud by Rusko otevřelo nějaký nový směr, okamžitě by se stalo zranitelným na Ukrajině. Stejně tak víme, že Rusko stále není připraveno bojovat proti NATO,“ řekl estonské stanici ERR Marek Kohv z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost.
Také podle někdejšího šéfa estonských sil Martina Herema Rusko nemá zdroje na expanzi bojů za hranice Ukrajiny. Někteří analytici ale varují, že se Putin v době své slábnoucí popularity může zachovat iracionálně. A dodávají, že má mnoho možností, jak Evropu zasáhnout, dále rozklížit západní jednotu a zároveň se vyhnout reakci Washingtonu. Dronový útok, operace v Baltu nebo v Arktidě za pomoci stínové flotily se proto podle Aaltoly jeví jako pravděpodobnější než například útok na Polsko.
