Kolik lidí v Česku bere více než vy? Zadejte mzdu a zjistěte, jak jste na tom
- Vyděláváte více než ostatní Češi?
- Dosahujete na průměrnou mzdu?
- Kolik musíte vydělávat, abyste byli alespoň v lepší polovině?
Mzdy v Česku v posledních měsících rostou. Jak jste na tom vy? Vyděláváte více, nebo méně než ostatní Češi? Zjistěte to v naší interaktivní aplikaci ze série e15 Data Check, která se tentokrát zaměřuje na mzdy zaměstnanců. Aplikace vychází z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za loňský rok.
Průměrná mzda v Česku už se přehoupla přes 50 tisíc korun měsíčně. Většina zaměstnanců na ni ale nedosáhne. Průměrnou mzdu vydělává jen třetina lidí. Je to způsobené tím, že výši průměrného výdělku žene nahoru desetina nejlépe placených pracovníků, kvůli níž se tento ukazatel vzdaluje představě o běžném výdělku.
O tom, kolik bere většina zaměstnanců, lépe vypovídá ukazatel mediánu mezd. Podle dat ČSÚ byl medián mezd z roku 2025 něco málo přes 44 tisíc korun měsíčně. Pokud byste tedy tuto částku zadali do interaktivní aplikace, zjistíte, že přesně polovina zaměstnanců v Česku bere více a polovina méně.
Dlouhodobě platí, že nejvíce peněz vydělávají například zaměstnanci v informačních technologiích nebo ve financích a bankovnictví. Naopak nejhorší mzdy mají uklízečky nebo zaměstnanci na různých pozicích v gastronomii, kde mzdy sotva přesahují 20 tisíc měsíčně (byť mohou být navýšené například prostřednictvím spropitného).
Kolik si za vydělané peníze koupíme
Ještě důležitější, než kolik máme na výplatní pásce, je to, kolik si za vydělané peníze reálně koupíme. Zatímco nominální mzda, tedy samotná částka, roste nepřetržitě, reálná hodnota mezd má za sebou poměrně výrazný propad.
Zejména v roce 2022 totiž nezvykle vysoká inflace, na kterou se zadělalo už za covidu a kterou pak ještě zvýšila ruská invaze na Ukrajinu a následná energetická krize, vrátila reálnou hodnotu českých mezd obrazně řečeno o několik let zpět. Řadu následujících měsíců pak trvalo, než se takzvaná reálná mzda vrátila k hodnotám z roku 2019.
Poslední dva roky ale si ale Češi z pohledu mezd poměrně polepšili. Reálná hodnota měsíčních výdělků se totiž pravidelně zvyšovala a růst v Česku byl navíc poměrně rychlý i ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.
Jak jsou na tom regiony?
Jak už bylo řečeno, na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Výrazné rozdíly jsou patrné také v regionech. Průměrný výdělek dlouhodobě přesahují pouze dva kraje. Středočeský kraj a Praha. V hlavním městě dokonce průměrná mzda podle ČSÚ přesahuje 60 tisíc korun.
Naopak nejnižší mzdy mají dlouhodobě zaměstnanci v Karlovarském kraji. V nejmenším samosprávném celku lidé nevydělávají v průměru ani 45 tisíc korun. Poměrně nižší průměrnou mzdu mají lidé také v Libereckém nebo Zlínském, Olomouckem a v Moravskoslezském kraji.
Kolik zaplatí zaměstnavatel, než vám peníze přistanou na účtu
Data pro tuto interaktivní aplikaci ze série e15 Data Check vycházejí z hrubé mzdy. Tedy ne z toho, kolik vidíte na účtu, ale z toho, kolik za vás platí váš zaměstnavatel. Do výpočtu čisté mzdy ale nezasahují pouze daně a zdravotní a sociální pojištění. Kolik peněz reálně dostanete na účet, ovlivňují do značné míry ještě daňové slevy.
Dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou tak nemusejí mít stejnou čistou mzdu. Například sleva na dvě děti může u zaměstnance s průměrnou mzdou navýšit čistou mzdu až o tři tisíce korun.
Zdravotní a sociální pojištění se navíc v Česku sráží nejen z hrubé mzdy zaměstnance, ale další výraznou část musí navíc odvést státu zaměstnavatel. Na sociálním pojištění je to 24,8 procenta a na zdravotním pojištění devět procent. Tyto peníze se do hrubé mzdy sice nijak nepromítají, ale náklady zaměstnavatelů na pracovníky poměrně výrazně navyšují.
Jak jsme počítali?
Aplikace vychází z dat ČSÚ o rozložení hrubých měsíčních mezd zaměstnanců. Čtenář zadává hrubou mzdu před zdaněním, nikoli čistou mzdu na účet. Výpočet pracuje s mzdovými pásmy zveřejněnými ČSÚ. Pokud zadaná mzda spadá do určitého pásma, aplikace jako lidi s vyšší mzdou počítá zaměstnance ve všech vyšších pásmech. Lidé ve stejném pásmu jsou ve výsledku uvedeni zvlášť jako ti, kteří vydělávají podobně. Výsledek je proto přibližný.
U částky nad 100 tisíc korun už ČSÚ v tabulce nezveřejňuje podrobnější dělení, proto aplikace pouze uvádí, kolik zaměstnanců do této nejvyšší skupiny spadá. Srovnání se týká zaměstnanců, nikoli podnikatelů a OSVČ.
