Výsledky voleb v Německu: Ulrich Siegmund míří k křeslu premiéra, AfD podle průzkumů drtí soupeře

V neděli 6. září 2026 se v Sasku-Anhaltsku konají zemské volby. Občané v nich rozhodnou o novém složení zemského sněmu sídlícího v Magdeburku. Klíčové hlasování ve spolkové zemi na východě Německa, která má přibližně 2,1 milionu obyvatel, přitahuje mimořádnou pozornost celé Evropy.

Poprvé od druhé světové války by totiž mohla krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) získat většinu mandátů a sestavit jednobarevnou vládu. Její zemský lídr Ulrich Siegmund by se tak stal prvním zemským premiérem za AfD v historii. Všechny ostatní politické strany s ní přitom dlouhodobě jakoukoli koaliční spolupráci odmítají.

Základní fakta

• Termín: 6. září 2026

• Místo: Sasko-Anhaltsko (Německo)

• Volební období: pět let

• Počet obyvatel: cca 2,1 milionu (Magdeburg: 240 tisíc, Halle: 220 tisíc)

Volební systém: Jak se volí do zemského sněmu?

Volební systém využívá personalizovaný poměrný systém, který je obdobný volbám do celoněmeckého Spolkového sněmu. Voliči mají k dispozici dva hlasy:

• První hlas (přímá volba): Slouží k volbě konkrétního kandidáta v jednom ze 41 jednokolových obvodů. Vyhrává kandidát s nejvyšším počtem hlasů.

• Druhý hlas (stranická kandidátka): Odevzdává se pro celozemskou kandidátku strany. Tento hlas je zásadní, protože určuje celkový poměr sil a definitivní počet křesel pro jednotlivá uskupení.

Hlavní parametry a přepočet mandátů:

• Základní velikost parlamentu: Nejméně 83 poslanců (41 přímých mandátů z obvodů a minimálně 42 doplňovaných ze stranických kandidátek).

• Přepočet hlasů: Pro rozdělení mandátů podle druhých hlasů se používá Hare-Niemeyerova metoda.

• Volební klauzule: Pro vstup do parlamentu z poměrné části musí strana získat minimálně 5 procent druhých hlasů.

• Převislé a vyrovnávací mandáty: Pokud strana získá v obvodech více přímých mandátů, než kolik jí proporčně náleží podle druhých hlasů, mandáty si ponechá (převislé mandáty). Ostatním stranám se následně přidělí vyrovnávací mandáty, aby byl zachován poměrný výsledek. Počet poslanců se tak může navýšit (např. v roce 2021 měl sněm 97 poslanců).

Předvolební průzkumy: Drtivý náskok AfD

Podle průzkumu agentury INSA směřuje k dominanci AfD, jejíž místní organizaci přitom zemská tajná služba od roku 2023 vede jako prokazatelně pravicově extremistickou:

• AfD: 43 %
• CDU: 22 %
• Levice (Die Linke): 12 %
• SPD: 7 %
• Zelení: 5 %

Ostatní strany by nedosáhly na pětiprocentní hranici. Pro srovnání: v roce 2021 vyhrála CDU se 37,1 procenta hlasů, zatímco AfD obdržela 20,8 procenta.

Skládání vlády: V úvahu připadá buď jednobarevná vláda AfD (pokud získá většinu křesel), nebo koalice CDU, SPD a Zelených, která by si však zřejmě musela zajistit podporu opoziční Levice.

Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně

Volební maraton na východě Německa pokračuje 20. září 2026:

• Meklenbursko-Přední Pomořansko: Podle průzkumu agentury Forsa vede AfD s 37 procenty, následovaná SPD (28 procent), Levicí (11 procent), CDU (10 procent) a Zelenými (5 procent). Vstup AfD do vlády je zde nepravděpodobný, sestavování koalice ale výrazně zkomplikuje fakt, že CDU odmítá spolupráci s Levicí.
• Berlín: Podle agentury Civey se očekává vyrovnaný souboj. Vede Levice (20 procent), těsně před CDU (19 procent), AfD (18 procent), Zelenými (15 procent) a SPD (13 procent). V úvahu zde přichází koalice CDU, SPD a Zelení nebo Levice, SPD a Zelení.