Rozpočtový vabank a pohádka pro lidi. Vláda sází pouze na hospodářský růst, plán B nemá
- Rychlejší tempo ekonomiky podpořené lepším výběrem daní má podle ministryně financí Schillerové zajistit snižování deficitu v dalších letech.
- V návrhu rozpočtu však chybí rezerva pro negativní scénář. Ten by mohl vystřelit schodek do závratných výšin.
- Navrhovaný deficit je podle odborníků zapříčiněn tím, že vláda nechystá žádné hlubší reformy.
Česko má našlápnuto k hospodářskému růstu, který stát podpoří masivními investicemi, ujišťuje šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Je to její hlavní argument, kterým obhajuje obří rozpočtový schodek ve výši 389 miliard korun navržený pro příští rok. Pokud ho vláda a pak i sněmovna schválí, bude druhý nejvyšší v historii země. Hlubší byl jen v roce 2021 za covidové pandemie.
Právě rychlejší tempo ekonomiky podpořené lepším výběrem daní má podle ministryně financí zajistit postupné snižování deficitu o 50 miliard korun v dalších letech. V případě, že z důvodu geopolitických nebo jiných vlivů její očekávání nevyjde, plán B připravený nemá.
Na hospodářský růst spoléhala také minulá vláda Petra Fialy. Už krátce po nástupu k moci však musela řešit energetickou krizi vyvolanou otevřenou invazí Ruska na Ukrajinu a následné prudké zvýšení inflace.
„V návrhu rozpočtu chybí rezerva pro negativní scénář. Kdyby k němu došlo, může schodek vystřelit do závratných výšin,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Pohádka pro lidi
Posílit ekonomickou kondici Česka má několik kroků v předloženém rozpočtu. Schillerová vyzdvihuje prorůstové investice ve výši téměř 290 miliard korun, až devítiprocentní přilepšení státním zaměstnancům, které si vyžádá 36 miliard, nebo úlevu firmám a lidem z úhrad za obnovitelné zdroje energie za 18 miliard. Dále je to 45 miliard pro vědu a výzkum či nově představená podpora startupů. „To vše vytváří podmínky pro dlouhodobě nadstandardní růst a budoucí daňové příjmy,“ věří ministryně.
Hospodářský růst má příští rok podle posledního odhadu rezortu financí dosáhnout 2,4 procenta. ČNB je ještě o tři desetiny procentního bodu optimističtější. A o tyto předpoklady opírá Schillerová svůj záměr snižovat deficit o 0,5 procenta HDP ročně, tedy o zmíněných 50 miliard korun, aby v roce 2030 klesl na 1,2 procenta HDP. V současných hodnotách by se tak saldo mezi rozpočtovými výdaji a příjmy pohybovalo kolem čtvrt bilionu korun.
Podle opozice je však problém v tom, že výdaje státu rostou rychleji než jeho příjmy. Ekonomický odborník ODS Jan Skopeček je přesvědčen, že jakýkoliv schodek nad letošních 310 miliard korun nemá logiku právě proto, že hospodářství má v příštích letech vykazovat dobrá čísla. „Pro alespoň postupné snižování relativní zadluženosti v budoucích letech by byl potřeba vyšší růst HDP, a to oproti růstu veřejných výdajů,“ uvedl.
Hradil označil plán Schillerové za „pohádku pro laickou veřejnost“. „Růst HDP kolem 2,4 procenta očekávalo ministerstvo financí už před rokem. Takže zůstaneme přibližně tam, kde jsme. Česko rozhodně nestojí před zásadním zrychlením, které by umožňovalo tak obrovský deficit,“ řekl.
Zemi hrozí bankrot
Podle Hradila je možné, že si společnost zvykne na vysoké schodky navzdory tomu, že se nachází v normálních ekonomických časech. „To je z dlouhodobého pohledu zaručená cesta ke státnímu bankrotu,“ varoval.
Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy připomněl, že návrh rozpočtu překonal nejhorší obavy Národní rozpočtové rady. „Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí hospodářství v posledních letech, měli bychom se bavit o polovičním schodku, a ne o takovém, který atakuje 400 miliard korun,“ míní.
Navrhovaný deficit je podle odborníků zapříčiněn tím, že vláda příliš netlačí na úspory, a především nechystá žádné reformy. Výjimkou je znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Její ostrý start plánuje Schillerová od února. Předpokládá, že modernizovaný systém ročně posílí daňové inkaso o 14 miliard korun.
