„Považuji to za bod zlomu pro D1, která se podle mého názoru do roku 2019 stane realitou,“ podotkl ministr dopravy Ján Počiatek. Nezastíral přitom nadšení, protože i s tímto posledním pokusem to vypadalo bledě poté, co se dostal do několikaměsíčního skluzu. Nastal totiž problém při vyhodnocování tendru, kdy stát kvůli kartelové dohodě z minulosti vyloučil dvě nižší nabídky od stavebních společností Skanska a Doprastav.
Celou situaci nakonec řešil Úřad pro veřejné zakázky, který zamítl námitky poražených. Předchozí dva pokusy selhaly kvůli vzájemnému obviňování vlád. První základní kámen byl přitom položen už v roce 1998 za Vladimíra Mečiara s tím, že tunel bude hotový za sedm let. Po čtyřech letech práce se však stavba zastavila a na místě doteď stojí jen průzkumná štola. O další pokus se postarala první Ficova vláda v roce 2010 s předpokládaným letošním termínem ukončení. Projekt však zarazila vláda Ivety Radičové.
Považuji to za bod zlomu pro D1, která se podle mého názoru do roku 2019 stane realitou
Důvodem zrušení byla podle tehdejšího šéfa dopravy Jána Figeľa předražená cena 1,15 miliardy eur prostřednictvím projektu veřejně-soukromého partnerství. Následně vypsal novou soutěž, již dokončilo nynější vedení rezortu a vybralo vítěze.
„Dnes jsem si jistý, že se to naplní, protože existují reálné smlouvy s reálnými podmínkami, které musí zhotovitel splnit, a když ne, tak za to bude velmi tvrdě sankcionovaný,“ reagoval na minulost dlouho očekávaného tunelu Počiatek.
