„Bylo to vytržené z kontextu a mělo to zcela jiný smysl,“ zdůraznil dnes Ušakov. Šíření detailů z telefonického rozhovoru je podle něj „nekorektní“, „překračuje rámec diplomatické praxe“ a „je nedůstojné seriózního politika“.
Barroso se prý o Putinově vyjádření podle italského listu La Repubblica zmínil v sobotu během mimořádného summitu EU v Bruselu.
Italský deník ve svém článku detailně popsal, jak údajně probíhalo jednání na unijním summitu. „Rusko je ve válce s Evropou,“ zopakovala v úvodu litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová větu, kterou již předtím řekla i novinářům přítomným v Bruselu. Následně si vzala slovo německá kancléřka Angela Merkelová, rovněž viditelně pobouřená chováním Moskvy. Prezident Putin podle ní nesplnil sliby, které dal, a naopak přispěl k další vojenské eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny. Chování ruského vůdce je prý nepředvídatelné. Po Ukrajině může přijít Litva a Estonsko, musíme na to reagovat novými sankcemi, prohlásila údajně Merkelová.
Barroso poté tlumočil přítomným svůj poslední rozhovor, který s Putinem vedl. „Jestli budu chtít, za dva týdny zaberu Kyjev,“ přešel prý ruský prezident během telefonátu do výhrůžek. Jako by říkal: Takže mě neprovokujte dalšími sankcemi, uvedl k tomu italský list.
Nemůžeme opakovat rok 1938, upozornil Cameron
Své obavy z dalšího vývoje vyjádřil i britský premiér David Cameron. „Putin si už vzal Krym, nemůžeme mu dovolit získat celou zemi,“ uvedl prý na summitu Cameron. Připomněl v této souvislosti, že Západ ve vztahu k Rusku nesmí zopakovat stejnou chybu jako s politikou vůči nacistickému Německu v roce 1938.
Podle Kyjeva, NATO a některých evropských vůdců existují jasné důkazy, že se ruští vojáci a technika na východě a jihovýchodě Ukrajiny přímo účastní vojenských operací po boku proruských separatistů. Moskva ale i nadále tvrdí, že tam žádné vojáky nevyslala.
