Chorvatsko těsně před červencovým přijetím do EU schválilo zákon, který brání vydávání osob obviněných z činů spáchaných před rokem 2002. „Omezení evropského zatykače je jasné a vážné porušení legislativy EU,“ píše Evropská komise ve svém stanovisku.
Záhřeb je ochoten kritizovanou normu upravit, trvá však na tom, že nenabude účinnosti dříve než v červenci příštího roku. Evropská komise však podotýká, že když schválení legislativy přišlo tak náhle, „navrátit ji do souladu nemůže trvat déle“.
„Nechceme nikoho podvést a přelstít, od počátku jsme se pokoušeli vést civilizovaný dialog,“ brání se chorvatský premiér Zoran Milanović. Poukazuje na to, že evropský zatykač časově omezily i některé členské země. Brusel však oponuje, že se měl Záhřeb o záležitosti poradit předem. Justice byla i tak jedním z nejobtížnějších témat přístupových rozhovorů.
Vydání jugoslávského špiona Perkoviče
Problém se týká například Němců, kteří usilují o vydání někdejšího špiona Josipa Perkoviće. Údajně se v roce 1983 podílel v Bavorsku na vraždě jugoslávského disidenta. Pro zpravodajské služby pracoval i poté, co Chorvatsko získalo nezávislosti. Opozice, která byla u moci po většinu let novodobé historie země, tvrdí, že levicový kabinet chce Perkoviće chránit.
Nejde však jen o něj. Podle komise úřady k 6. září obdržely na základě evropského zatykače 121 žádostí. Více než dvacítka se přitom týká deliktů spáchaných před rokem 2002. Pokud Chorvati Brusel neposlechnou, hrozí jim například přerušení finanční pomoci. Proslýchá se, že zastavení toků by patrně mělo negativní dopad na vylepšení pohraničních kontrol, což může ohrozit vstup Chorvatska do schengenského prostoru.
