Zmírněme řecký dluh, zní už i z Německa. Vicekancléř se postavil Schäublemu

Německý vicekancléř Sigmar Gabriel dnes vyzval ministry financí eurozóny, aby na svém pondělním zasedání začali jednat o zmírnění řecké dluhové zátěže. Postavil se tak proti svému kolegovi, ministru financí Wolfgangu Schäublemu. Ten jednání o restrukturalizaci řeckého dluhu připouští až po úspěšném uskutečnění reforem, jimiž eurozóna loni v létě podmínila Aténám uvolňování úvěrů ze třetího záchranného programu.

„Pondělní zasedání euroskupiny musí najít způsob, jak prolomit tento bludný kruh. Každý ví, že zmírnění dluhu bude muset v určité chvíli přijít. Nemá smysl se tomu neustále vyhýbat,“ uvedl sociálnědemokratický vicekancléř a ministr hospodářství ve sdělení, které zaslal agentuře Reuters. Podobnou výzvu adresoval ministrům financí zemí eura Mezinárodní měnový fond (MMF) v dopise, který v pátek zveřejnil britský list Financial Times.

Konzervativní ministr Schäuble o zmírnění podmínek splácení řeckého dluhu jednat nehodlá, dokud země s věřiteli neuzavře první revizi záchranného programu, a říká, že Řecko úlevu v dluhu nepotřebuje. Poukazuje na to, že Řecko své dluhy vůči eurozóně začne splácet nejdříve v příštím desetiletí a splátky úroků mu byly prominuty na deset let. Dokonce i řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis minulý měsíc připustil, že Atény více než pět let žádné úlevy na dluhu potřebovat nebudou.

Řecko nyní splácí v podstatě jen dluhy vůči MMF a Evropské centrální bance (ECB), o nichž eurozóna vyjednávat nemůže. Sám MMF Aténám žádnou úlevu poskytnout nehodlá.

Možnost rychlejšího růstu

Podle Gabriela však Řecko zmírnit dluh potřebuje a ministr se vyslovil i pro to, aby země nemusela podnikat další úsporná opatření, na nichž se už dohodla s věřiteli, ani další, která vyžaduje MMF. Bez nich by podle vicekancléře mohla ekonomika země růst rychleji.

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos v minulých týdnech upozornil, že pokud věřitelé tento měsíc neschválí revizi záchranného programu, která je podmínkou pro uvolnění dalších úvěrů, hrozí zemi bankrot. Atény musí v červenci splatit MMF a ECB zhruba pět miliard eur (135 miliard korun).

Vláda předložila klíčové změny v důchodovém a daňovém systému, které jsou jednou z podmínek programu. Reformy ale vyvolávají protesty a v zemi dnes končí dvoudenní stávka, kterou svolaly tamní největší odborové organizace.