Soumrak českých kanceláří. Stavebníci žádají desítky procent navíc, developeři rezignují
Nabídka komerčních nemovitostí může v příštích letech dramaticky poklesnout. Důvodem je sice slábnoucí, ale stále vytrvalá česká inflace nutící stavebníky pojistit si svůj budoucí byznys. Ti aktuálně promítají své obavy do masivních inflačních doložek ke stavbám plánovaným v nejbližších letech. To ovšem bortí plány developerů, kterým nevychází ekonomika staveb a raději brzdí své projekty na jejich budoucí výstavbu. Tváří v tvář až dvacetiprocentním inflačním doložkám stavebních firem v kombinaci s nejistotou o vývoji ekonomiky developeři raději stojí stranou a sondují, co bude dál.
„Stavební firmy žádají za realizaci staveb v ročním až dvouletém horizontu desetiprocentní až dvacetiprocentní inflační doložky, což je pro developery mnohdy neakceptovatelné,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že výsledkem je paralýza nově chystaných projektů.
„V současné chvíli je na trhu k vidění situace, kdy nejsou zahajovány nové developerské komerční projekty a většina developerů vyčkává z důvodu vysokých cen materiálů, a zejména úrokových nákladů,“ potvrzuje Tomáš Seidl z oddělení oceňování nemovitostí ve společnosti RSM Czech Republic & Slovakia. Stále vysoká inflace představuje podle něho zásadní překážku pro odhad vývoje nákladů do konce developerského projektu.
„Je pravda, že situace na trhu je i nadále složitá a u některých projektů je náročné získat dodavatele stavby, inflace má na to skutečně velký vliv,“ říká šéf developmentu skupiny Crestyl Jaromír Krb. Podle hlasů z trhu se komplikované tržní klima vztahuje i na rezidenční projekty, byť v menším měřítku.
„Situace se týká prakticky všech staveb, které mají delší časový horizont,“ říká šéf Českomoravské nemovitostní Karel Bor s tím, že dodavatelé se snaží pojistit proti růstu nákladů a prosazují do smluv pojistky ve formě inflačních doložek. „Nejsou totiž schopni garantovat ceny u zakázek, které trvají přes dva roky či déle,“ dodává Bor.
Faktorem útlumu komerčních nemovitostí je ale podle odborníků i nejasný výhled ekonomiky a vysoké požadavky financujících bank na předobsazenost financovaných projektů. „Uzavřít budoucí nájemní smlouvy s bonitními nájemníky v takové výši, aby pokryly 120 procent budoucí splátky, která bude díky značným úrokům vysoká, je obtížné,“ připomíná i šéf společnosti Lusq Pavel Kroha.
Obsazené kancelářské budovy navíc podle něho kupují povětšinou mezinárodní nemovitostní fondy patřící pojišťovnám, které mají své požadavky na procentní výnos, který se odvíjí od sazeb ECB. „Ty se zvyšují. Pokud výnos není kvůli nejasným nákladům na stavbu ani výši nájemného předem jasný, tak se samozřejmě nezačne ani stavět,“ dodává Kroha.
Inflační doložky využívají podle informací E15 velké stavební firmy jako Metrostav či Skanska, které se ale k této otázce nevyjádřily. „Se středně velkými firmami, které mohou pracovat se svým cash flow a zároveň nemají významné zakázky, kde je zadavatelem stát či veřejnoprávní subjekty, lze v individuálních případech domluvit zakázky bez inflačních doložek,“ uvádí partner společnosti Feira Real Estate Vlastimil Šedivý.
Inflační doložky přitom zesilují už tak napjaté tržní klima ovlivněné vysokými úrokovými sazbami, které stavby prodražují. To se projevuje na pozemním stavitelství, tedy výstavbě bytů, kanceláří i dalších nebytových prostor. Podle dat ČSÚ se v dubnu stavební výroba v tomto odvětví snížila meziročně o 5,3 procenta. „S obavou sledujeme pokles počtu nově zahájených staveb kancelářských budov. Poptávka po flexibilních kancelářích a coworkingu roste zejména ze strany velkých mezinárodních firem,“ komentuje Adam Zvada, šéf společnosti Scott.Weber Workspace provozující kanceláře a coworkingové prostory.
Ekonomové nicméně soudí, že vyhrocená situace na trhu se částečně uklidňuje. „Ceny stavebních materiálů se výrazně stabilizovaly. Trochu navíc padá poptávka po materiálech na rezidenční výstavbu, a tak investoři u komerčních nemovitostí dokážou dodavatele nyní více cenově přitlačit,“ zdůrazňuje ekonom společnosti DRFG Martin Slaný. Současný objem výstavby podle něho navíc zatím nevybočuje z postcovidoveho průměru. Zlatou érou inflačních doložek pro stavebníky byl podle něho přelom roku 2021 a 2022.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
