Česká národní banka uvolnila cestu pro oživení hypotečního trhu. Zrušila totiž limit pro maximální měsíční splátku úvěru v závislosti na příjmech žadatele o půjčku (ukazatel DSTI). Právě podíl splátek na měsíčním příjmu dlužníka byl podle znalců trhu jednou z nejčastějších příčin, proč zájemci o hypotéku na půjčku nakonec nedosáhli. Od roku 2020 mohli Češi na celkové splátky svých dluhů vynaložit maximálně polovinu svých měsíčních příjmů. O tom, že ČNB připouští diskuzi a potenciální rozvolnění tohoto ukazatele, E15 informovala už dříve.
„V době, kdy bojujeme se zvýšenou inflací, je nutné dodržovat přísné podmínky pro poskytování hypoték. Při vyšších úrokových sazbách však ukazatel DSTI není zapotřebí,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci u příležitosti Zprávy o finanční stabilitě guvernér ČNB Aleš Michl.
S ohledem na podle ČNB stále přetrvávající nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí zůstaly v platnosti další úvěrové ukazatele, podle nichž musí mít žadatel o hypotéku alespoň pětinu vlastních úspor a zadlužení žadatele starších 36 let nesmí překročit 8,5násobek ročních čistých příjmů žadatele. Limit je podle ČNB zrušen od počátku prázdnin.
„Za většinu případů, kdy klient na hypotéku nedosáhne, může v současnosti limit pro měsíční splátky dluhů, tedy DSTI, v kombinaci s vysokými úrokovými sazbami. Zmírnění tohoto ukazatele by mohlo krátkodobě vést k částečnému oživení hypotečního trhu,“ uvádí Pavel Kroha, šéf společnosti Lusq Group, která mimo jiné zprostředkovává nákup investičních bytů. ČNB tak částečně vyslyšela přání hypotečních expertů, kteří s ohledem na dostatečně restriktivní efekt vysokých sazeb chtěli úvěrové ukazatele vypnout jako celek.
„Debata ohledně rozvolnění některých úvěrových ukazatelů, zejména pak měsíční splátky v poměru k příjmům byla zbožným přáním bank a realitních zprostředkovatelů, kteří po rozvolnění volají jako po kompenzaci vysokých úrokových sazeb,“ uvedl konzultant společnosti 4fin David Krůta.
Uvolnění tohoto klíčového úvěrového ukazatele podle něho povede k větší průchodnosti úvěrů, a tím i ke zvýšení prodejů nemovitostí. „Snahou odborné diskuze, která na toto téma dosud probíhala, bylo ukázat, že ani průměrná rodina s dostatečnými příjmy nemohla kvůli těmto limitům získat hypoteční úvěr,“ zdůrazňuje obchodní ředitel společnosti Partners Jan Brejl.
Argumentem pro rozvolnění mohla být dobrá kondice českých bank plynoucí ze zátěžových testů ČNB, stejně jako vzorné splácení českých hypoték. Jak uvádí statistiky regulátora, ke konci března tuzemské banky evidovaly jen 0,57 procenta nesplácených hypoték. Lépe Češi nespláceli přinejmenším od roku 2002, odkdy ČNB tyto statistiky publikuje.
Jak zároveň ekonomové zdůrazňují, úvěrové ukazatele se zaváděly primárně jako prevence splátkového šoku vlivem růstu úrokových sazeb. Většina trhu se nicméně aktuálně shoduje, že výše už v Česku sazby nepůjdou, perspektivně tedy může podíl splátek hypoték na příjmech spíše klesat.
V době svého zavedení měly ukazatele podle ekonomů přifouknout polštář obezřetnosti bankovního byznysu. Po pandemické pauze byly ukazatele znovuobnoveny v roce 2022 v reakci na výrazně zvýšené podíly úvěrů s vysoce rizikovými charakteristikami.
