Skepse firem a naštvaní hospodští. Růst německé ekonomiky dusí dluhová brzda
Ne úplně černou, ale hodně tmavě šedou barvou kreslí budoucnost letošního roku většina firem v Německu. Pokud by se jejich očekávání měla naplnit, německá ekonomika se většího růstu dočká až v roce 2025. Oficiální odhad známého mnichovského institutu Ifo přitom počítá se slabým růstem HDP o 0,9 procenta.
Německý hospodářský institut (IW) tak jako každý rok i na konci roku minulého prováděl rozsáhlou anketu mezi německými podnikatelskými svazy a sdruženími a ptal se jich, jak hodnotí výhledy svého podnikání v novém roce. Průzkum IW provádí mezi 47 německými podnikatelskými svazy, takže výsledek lze považovat za velmi reprezentativní. Pouze devět ze 47 podnikatelských sdružení očekává v letošním roce vyšší produkci než loni. Dvacet tři asociací očekává v roce 2024 pokles výroby či velké omezení své podnikatelské činnosti. Třicet ze čtyřiceti sedmi podnikatelských sdružení ke všemu vidí letošní ekonomickou situaci ještě hůře než loni. Tak špatné naladění ekonomických subjektů v Německu ve své tradiční anketě hospodářský institut ještě nikdy nezaznamenal.
A to je třeba připomenout, že stagnaci ekonomiky v Německu loni výrazně ovlivnila energetická krize po začátku války na Ukrajině, která přišla náhle. Dopady na podniky byly veliké. Ceny energií mezitím přece jen výrazně klesly, i když ještě nejsou a asi ani nebudou na úrovni před krizí a zůstávají nadále jednou z hlavních příčin pesimistických nálad v německé ekonomice.
Firmy sice dostanou jistou pomoc od státu, ta se ale velmi ztenčila po zásahu ústavního soudu na konci loňska. Soud v Karlsruhe na základě stížnosti opoziční CDU shodil ze stolu plánovanou dotaci vlády ve výši 60 miliard eur, jíž chtěl kabinet kancléře Olafa Scholze podpořit zejména německý průmysl, jehož konkurenceschopnost s energetickou krizí prudce klesla. Vláda musela začít šetřit i v jiných oblastech a zvedat nepřímé daně, což se odrazí třeba v provozu restaurací a hotelů.
Přehledy změn, které platí od prvního ledna, naznačují, že růst cen bude tak jako tak pokračovat, i když ve srovnání s loňským rokem bude v průměru mírně klesat. Nadále rostou nájmy, které na konci minulého roku skočily na některých místech až o osm procent. Německo se potýká s bytovou krizí stejně jako Česko a vláda ani letos nestihne naplnit svůj slib, že postaví 400 tisíc bytů za rok, zčásti bytů pro sociálně ohrožené občany.
Vývařovna pro rozvozy
Největší obavy z velkého ekonomického dopadu vynucených vládních změn panují právě u růstu daně z přidané hodnoty na jídlo v restauracích, která byla během covidu snížena na sedm procent a od Nového roku skočila na úroveň 19 procent. Týká se to ale jen jídla konzumovaného na místě, na jídlo, které si zákazníci odnesou s sebou, se nová daň nevztahuje a zůstává u něj sedmiprocentní sazba.
Restauratéři mají velké obavy, že se jejich provozovny kvůli zvýhodnění DPH na jídlo s sebou stanou jen vývařovnami pro rozvážku jídla. Proto se také mnozí majitelé a provozovatelé restaurací ani nechystají zvýšit ceny na místě, protože se bojí odlivu zákazníků. Vyšší DPH zavedené vládou pak chtějí kompenzovat na mzdových nákladech. Není vyloučeno, že se celá věc dostane k soudu, protože asociace restaurací a hotelů DEHOGA chystá oficiální stížnost na doposud nevídané nerovné podmínky podnikání v gastronomii ve prospěch rozvozu jídel.
Vyšší daň na potraviny v jídelnách, restauracích a hotelech má dle propočtů ministerstva financí přinést do státní pokladny během roku tři miliardy eur. Podnikatelé v oboru gastronomie to zpochybňují, protože v nových podmínkách očekávají výrazný pokles poptávky. Němci omezí návštěvy restaurací, tvrdí DEHOGA, klesnou tržby podnikatelům, a vláda nedostane do státní pokladny tolik, kolik chtěla.
Ten, kdo nedrží slovo
Spor o DPH na jídlo v restauracích má ještě jeden velmi důležitý politický rozměr. Během covidu, kdy dnešní kancléř Scholz usiloval o vítězství ve volbách a stal se lídrem sociálnědemokratické kandidátky, sliboval nejen jako tehdejší ministr financí ve vládě Angely Merkelové, ale i jako kandidát na kancléře, že DPH na jídlo v restauracích už zůstane navždy na sedmi procentech. Nestalo se. Další nesplněný slib kancléře Scholze a jeho vlády berou lidé v gastronomické branži velmi úkorně a ztrácejí důvody tříbarevný kabinet SPD, Zelených a FDP jakkoli podporovat.
Vláda musí získat peníze do rozpočtu z ekonomiky, která neroste, nýbrž spíše klesá, protože ústava od roku 2011 zakazuje vyšší zadlužení. Ekonomové to v současné situaci ve většině považují za absurdní. Proto volají po odstranění dluhové brzdy nebo po její radikálně reformě. Hospodářství musí podle nich nejprve růst, teprve pak lze měnit rozpočtové priority. Bez růstu nebude žádná reforma efektivní a bude vždy jen šetřením pro šetření. Jak aktuální i v dnešním Česku.
Autor je spolupracovník redakce
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
