KLDR vsadila na svérázný recept k prosperitě. Evropskou bezpečnost stále více ovlivňují obě Koreje
- Kim Čong-un dokázal prodat munici a tisíce vojáků, v ulicích severokorejské metropole je to podle svědků znát.
- KLDR už není jen osamoceným státem, který straší sousedy jadernými testy.
- Soul si nechává otevřené kanály pro komunikaci s Ruskem, což mu může v Evropě uškodit.
Cesta čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ukazuje, jakou důležitost přikládá Peking rostoucí spolupráci Pchjongjangu s Moskvou. KLDR profituje ze své účasti v ruské válce na Ukrajině a Čína se nejspíš bojí, aby tím neutrpěly její zájmy. Do bezpečnostního dění v Evropě stále více zasahuje i země na jihu Korejského poloostrova. Soul má nakročeno stát se z pouhého prodejce zbraní jejím strategickým partnerem.
Si Ťin-pching se letos vydal na svou první zahraniční cestu. Jeho návštěva KLDR tak budí velkou pozornost a dohady, co svou osobní přítomností zamýšlí. Analytici se vesměs shodují v tom, že partnerství s Ruskem Pchjongjang posiluje a Peking se potřebuje ubezpečit, že neztrácí vliv na svého dříve izolovaného spojence. „Čína chce zajistit, aby byly její zájmy v Severní Koreji chráněné v době rychlého sbližování mezi Moskvou a Pchjongjangem,“ řekl BBC Ankit Panda z think tanku Carnegie Endowment for International Peace.
Miliardy dolarů za munici a vojáky
Zatímco čínsko-severokorejské kontakty byly v poslední době skromné, ruští představitelé jezdí do KLDR pravidelně. Politická a ekonomická spolupráce zintenzivněla v roce 2024, kdy spolu obě země uzavřely pakt o vzájemné obraně. Kim Čong-un poslal Rusku už miliony kusů dělostřelecké munice, rakety a podle zpravodajských informací Soulu na ukrajinské bojiště i patnáct tisíc vojáků. Část z nich tam padla. Například investigace BBC na základě snímků zdí se jmény v nedávno otevřeném památníku v Pchjongjangu odhaduje, že zemřelo přes dva tisíce ozbrojenců.
Jihokorejský Institute for National Security Strategy tvrdí, že prodej zbraní vynesl komunistickému režimu miliardy dolarů. Server Nikkei napsal, že si země vojenskou pomocí Rusku za tři roky vydělala třináct miliard dolarů. Získala také přístup k dodávkám energie, stavebním materiálům a vojenským technologiím, k nimž by se jinak nedostala kvůli sankcím.
Odborníci a pravidelní návštěvníci země si všímají, že příliv peněz začíná být na severu poloostrova vidět. Australan Rowan Beard, který tam pořádá zájezdy Young Pioneer Tours a sám KLDR navštívil více než stokrát, vylíčil The Wall Street Journal, jak byl při poslední cestě překvapen rychlým rozvojem.
Pchjongjang už není osamocený „darebák“
Jeho severokorejský tlumočník údajně vytáhl chytrý telefon, otevřel aplikaci a objednal odvoz pomocí služby podobné Uberu. Oba sledovali pohyb taxi v reálném čase. „Tohle všechno bylo úplně nové. Byl jsem ohromen,“ uvedl Beard.
Restaurace v Pchjongjangu podávají pizzu z pece a kuřecí křidélka. Hosté mohou platit prostřednictvím QR kódů. Po ulicích projíždějí čínské elektromobily. V hlavním městě vzkvétá byznys s potřebami pro domácí mazlíčky a je tam všude vidět stavební boom. Přestože pokrok se zřejmě týká jen metropole, i další informace naznačují, že nejde o pouhou propagandu. Satelitní snímky například ukazují významný nárůst noční záře z Pchjongjangu mezi lety 2019 a 2025.
KLDR pomáhá i rostoucí obchod s Čínou, v dubnu dosáhl nejvyšší měsíční hodnoty za osm let. Soul si přitom stěžuje, že Moskva i Peking umožňují jadernému státu obcházet sankce, které se týkají nerostného bohatství. „Severní Korea nadále vyváží nerostné suroviny, jako je uhlí a železná ruda, což je podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN zcela zakázáno. Činí tak jak pomocí severokorejských, tak i zahraničních nákladních lodí z Číny, Ruska a třetích zemí. Kromě toho k sobě pašuje rafinované ropné produkty,“ uvedl podle jihokorejských médií poslanec Yu Yong-weon.
Evropa neumí reagovat na novou roli KLDR
Evropští odborníci míní, že posilování KLDR s její armádou hackerů a intenzivním zasahováním do války na Ukrajině, starý kontinent nemůže opomíjet. „Severní Korea by již neměla být považována za samotářský autoritářský režim v indicko-pacifické oblasti. Prostřednictvím kybernetických útoků, dodávek zbraní a vojenské podpory ruské války proti Ukrajině se Pchjongjang stal přímou bezpečnostní hrozbou pro Evropu,“ varoval na konci května think tank German Institute for International and Security Affairs.
Britský Royal United Services Institute (RUSI) už loni vyzval Evropu, aby přehodnotila svůj zastaralý přístup ke KLDR. „Politika Evropské unie vůči Severní Koreji je nedostatečně rozvinutá a stále více odtržená od současné reality,“ konstatoval. Tvrdí, že destabilizující vliv KLDR přesahuje východní křídlo EU.
Evropa je podle něj stále více vystavena sofistikovaným kybernetickým operacím Severní Koreje. „Severokorejští agenti vydávající se za nezávislé IT pracovníky infiltrovali evropské společnosti a kradli finanční prostředky na financování zbrojních programů. Státem podporované skupiny prováděly kybernetické útoky zaměřené na kritická odvětví, včetně obrany, leteckého průmyslu a jaderných technologií,“ uvádí.
I tento think tank zdůrazňuje, že už nejde o izolovaný darebácký stát, ale aktivního člena vznikající osy autoritářských mocností včetně Ruska, Číny, Íránu a dalších, které se snaží podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech.
Význam jihokorejských zbraní v NATO roste
Opačné ambice na poli evropské obrany má Jižní Korea, která naopak poskytla Ukrajině neletální a humanitární pomoc. V roce 2023 média také uvedla, že nepřímo přes Spojené státy poslala zemi dělostřeleckou munici. Začátkem tohoto roku se objevily informace, že Soul jedná s NATO o rozšíření pomoci Kyjevu, kvůli čemuž mu Moskva pohrozila odvetou.
Především se však Jižní Korea v době transatlantické nejistoty stává důležitým zbrojním dodavatelem evropských zemí. Podle nedávné zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) byla v pětiletce 2021–2025 devátým největším globálním vývozcem zbraní a její podíl na trhu vzrostl. Nejdůležitějším zákazníkem bylo Polsko, kam šla více než polovina jejího exportu, hlavně tanky K2 a houfnice K9. Země se zároveň stala druhým nejvýznamnějším zásobitelem evropských členů NATO po Spojených státech a před Izraelem.
V poslední době projevují o nabídku Soulu zájem například severské státy. Finsko v dubnu uzavřelo kontrakt na nákup 112 houfnic K9. Necelou stovku nakoupilo už v roce 2017. Po korejských zbraních pokukuje i Litva, která potřebuje munici, protidronové technologie a námořní prostředky k ochraně Baltu. „Ve všech těchto oblastech má Jižní Korea zkušenosti a skutečně nám má co nabídnout,“ tvrdí litevský poradce pro národní bezpečnost Deividas Matulionis.
Soul si konečně musí vybrat
Zároveň se vede diskuse o tom, že v době geopolitické nestability není běžný obchodní model v oblasti obrany dostatečný. Objevují se názory, že je potřeba, aby spřízněné země vytvářely společné průmyslové aliance. A Soul je se svou ochotou k transferu technologií a politickou spřízněností vhodným adeptem pro takovou spolupráci.
„Jižní Korea již není vnímána pouze jako rychlý dodavatel, který zaplňuje mezery v době války. Stále častěji je chápána jako potenciální dlouhodobý průmyslový a strategický partner,“ podotkl komentátor The Korea Times Lee Sang-soo. Soul však podle něj stále razí pragmatický přístup ke Kremlu, protože věří, že se po válce obnoví rovnovážnější ruská diplomacie vůči Korejskému poloostrovu.
Lee Sang-soo zdůraznil, že pokud země stojí o hlubší spolupráci s Evropou, musí konečně svůj postoj vyjasnit. „Evropa chce víc než jen jihokorejské zbraně. Chce vědět, zda je Jižní Korea připravena za ní skutečně stát. Pokud Soul nedokáže na tuto otázku jasněji odpovědět, jeho pragmatismus se nakonec nemusí ukázat ani jako strategický, ani jako praktický,“ konstatoval.
