Česko nestihlo implementovat klíčovou směrnici. Pokuta nehrozí, potíže pro firmy však ano
- V neděli uplynul termín, do kterého měly členské státy Evropské unie povinnost implementovat směrnici o transparentním odměňování.
- Česko tuto povinnost nestihlo, s nabytím účinnosti se počítá až od ledna příštího roku.
- Není příliš pravděpodobné, že by Česko za toto zpoždění bylo sankcionováno, potíže ale mohou čekat hlavně firmy.
Neděle 7. června byla nejzazším termínem pro implementaci unijní směrnice o transparentním odměňování do právních řádů jednotlivých členských zemí sedmadvacítky. Česko však tento proces nestihlo včas dokončit.
„V současné době se vypořádávají připomínky zaslané v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Po jejich vypořádání bude návrh zákona, kterým je předmětná směrnice transponována, postoupen vládě ČR,“ vysvětluje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Že se transpozice nestihne, se tušilo již předem. Zmiňovaný návrh zákona zaslaný do mezirezortního připomínkového řízení počítal s datem nabytí účinnosti od 1. ledna 2027. U některých částí pak rozeslaný dokument počítal s odloženou účinností. Konkrétně se jedná o oblast sledování rozdílů v odměňování žen a mužů a navazujících procesů s navrhovaným datem účinnosti až od 1. ledna 2028 a oblast sledování rozdílů v odměňování žen a mužů v rámci agenturního zaměstnávání s navrhovaným datem účinnosti dokonce až od 1. ledna 2031.
Ani tato data ale ještě nemusí být úplně konečná. „Vypořádání připomínek není zatím ukončeno,“ připomíná MPSV. Resort plánuje implementovat směrnici v takzvané minimalistické podobě, která má splnit unijní požadavky, ale nepřidávat další administrativní zátěž nad jejich rámec.
Pokuta pro stát?
Členské státy Evropské unie mohou být teoreticky za zpoždění implementace unijních směrnic pokutovány. Podle Markéty Flanderkové, společníka advokátní kanceláře Portos, však není příliš pravděpodobné, že by k tomu došlo. „Česká republika, ostatně jako celá řada jiných evropských států, implementuje evropské směrnice do právního řádu se zpožděním často, přičemž pokutu od Soudního dvora jsme dostali jen dvakrát. Byť naposledy loni, a to za opožděnou transpozici směrnice na ochranu oznamovatelů – šlo o přibližně 57 milionů korun, ale zpoždění s transpozicí bylo téměř dva roky. Riziko sankce tudíž nepovažuji za příliš vysoké,“ uvádí. MPSV podle svého vyjádření vynakládá maximální úsilí, aby takové situaci předešlo.
Flanderková zároveň dodává, že Česko není z hlediska dodržování termínů transpozic unijní legislativy mezi nejhoršími, ale ani nejlepšími. „Tradičně nejhorší jsou z pohledu počtu řízení Španělsko, Itálie či Maďarsko. Komise s Českou republikou zahájila už desítky takzvaných infringementů, tedy řízení o nesplnění povinnosti, nicméně pokud během řízení daný stát zákon finálně přijme, Komise ho většinou zastavuje. Proto zatím ‚jen‘ ony dvě zmíněné sankce, které Česká republika dostala,“ popisuje.
Komplikace pro firmy
Zatímco sankce pro Česko za nesplnění termínu se tak jeví spíše jako nepravděpodobná, důležitější jsou podle Flanderkové dopady na zaměstnavatele, kteří se musí na legislativní novinku připravit. „Novela zavádí řadu povinností pro všechny, například u přijímacích pohovorů a informování o mzdách, bude nutné upravit interní předpisy nebo provést audit stávajícího systému stanovování mezd,“ uvádí.
Aktuální situace tak podle ní vyvolává pro zaměstnavatele nejistotu. „Pokud se zpožděné předpisy připravují na poslední chvíli, vede to často ke zmatkům, do poslední chvíle se neví, co bude přesně přijato, není ani čas na řádné projednání připomínek z praxe v rámci legislativního procesu. To je z mého pohledu, a pohledu těch, na které se zákony v praxi vztahují, ta hlavní komplikace,“ komentuje Flanderková.
Podle ní by proto firmy měly začít alespoň s přípravnými kroky, jako je revize pracovních smluv a pozic, analýza rozdílů v odměňování a nastavení transparentních kritérií pro určování mezd. „Tyto oblasti budou vyžadovány bez ohledu na konečnou podobu české legislativy,“ vysvětluje.
Potíže však může vyvolat právě dosavadní neznalost konkrétní podoby českých pravidel. „Například jak bude vymezena ‚práce stejné hodnoty‘, jaké budou požadavky na reporting, kontrolní mechanismy nebo sankce,“ vyjmenovává Flanderková.
Srovnat rozdíly i konec tajností
Směrnice o transparentním odměňování zavádí firmám řadu povinností. Jejím cílem je prosadit zásadu, aby muži i ženy dostávali totožnou odměnu za stejnou práci, respektive práci stejné hodnoty. Odměnou ale není jen samotná mzda, ale i všechny další složky, jako jsou příspěvek na stravování či třeba firemní auto.
Práce stejné hodnoty je pak taková práce, která je hodnocena jako rovnocenná na základě kritérií zahrnujících dovednosti, úsilí, odpovědnost či pracovní podmínky. Kritéria musí být relevantní pro danou pozici a musí být uplatňována objektivním způsobem, který je neutrální z hlediska pohlaví a vylučuje jakoukoliv diskriminaci.
Česko má podle dat Eurostatu z roku 2024 jeden z největších rozdílů v odměňování mezi muži a ženami, takzvaný pay gap. V celé Evropské unii vydělávaly v tomto roce ženy v průměru o 11,1 procenta méně než muži, v Česku je rozdíl mezi oběma pohlavími dokonce 18,5 procenta, druhý nejvyšší v sedmadvacítce hned po Estonsku. Naopak jedinou unijní zemí, kde ženy vydělávají více než muži, konkrétně o 0,8 procenta, je Lucembursko.
Podniky s více než 100 zaměstnanci budou muset podávat takzvaný gender pay gap report, tedy zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů. V návaznosti na velikost firmy z hlediska počtu zaměstnanců se pak bude lišit četnost, s jakou bude nutné report předkládat, i datum prvního zpracování. Pokud ve společnosti u jakékoliv kategorie pracovníků vznikne pay gap větší než pět procent, který zaměstnavatel nebude schopen objektivně zdůvodnit, bude muset zjednat nápravu.
Firmy budou také nově muset již při náboru jasně sdělovat mzdové ohodnocení spojené s pozicí, na kterou se uchazeč hlásí. Zaměstnanec bude mít také právo na vlastní žádost získat informace o průměrném odměňování na srovnatelných pozicích. Zároveň také skončí možnost nařizovat zaměstnancům mlčenlivost o výši jejich mezd. Za porušení nových pravidel budou hrozit sankce. Ty nemusí být pouze peněžité, dané společnosti může být také například znemožněna účast ve veřejných zakázkách.
