Michlova obsese vynáší. Za rok Česko skoupilo dvacet tun zlata, předběhlo i Katar
Během března v Česku prozatím vyvrcholil trend více než rok trvajícího masivního hromadění zlatých rezerv. V trezorech České národní banky ležel v polovině měsíce drahý kov za bezmála 53,5 miliardy korun. Jen za poslední rok tak země své zlaté rezervy více než ztrojnásobila, když nakoupila přes dvacet tun zlata. V posledních měsících se Česko dokonce stalo jednou z pěti zemí světa s nejvyšší poptávkou po drahém kovu. Centrální bance se ostatně její posedlost skupováním zlata vyplácí. To je momentálně s cenovkou kolem 2170 dolarů za troyskou unci poblíž historického rekordu a za dobu zlatého boomu v ČNB už dokázalo vydělat přes deset procent. Cesta zlata vzhůru prý navíc zatím zdaleka nekončí.
„Většina centrálních bank od globální finanční krize zlato nakupovala ve velkém, a tento trend navíc v posledních dvou letech ještě výrazně zrychlil,“ uvádí investiční stratég společnosti Conseq Michal Stupavský. Zlato podle něho plní funkci bezpečného přístavu již pět tisíc let.
„Pokud vezmeme v úvahu, že objem dluhu ve světové ekonomice je nyní rekordní, přesahující 300 bilionů dolarů, rizika spojená se současným monetárním systémem rozhodně nejsou zcela zanedbatelná,“ dodává Stupavský s tím, že strategie ČNB navyšovat zásoby zlata je logická.
Zlato zároveň v posledním roce výrazně narostlo i pohledem své váhy v aktivech ČNB. Zatímco před rokem se na majetku centrální banky podílelo pouhým půlprocentem, v polovině března činil podíl zlata takřka 1,53 procenta. Při současné ceně drahého kovu by objem fyzického zlata v držení centrální banky odpovídal necelým 33 tunám, ještě před rokem bylo v sejfech ČNB pohledem dnešní ceny kolem deseti tun drahého kovu.
Jak uvádí statistiky portálu Gold.org, v posledním čtvrtletí loňského roku se Česko dokonce stalo po Turecku, Číně a Polsku čtvrtou zemí světa nejvíce nakupující zlato, a předstihlo tak například ropný Katar. Podle stejného zdroje má Česko zároveň 58. nejvyšší zásobu zlata na světě, před rokem mu patřilo 67. místo.
VIDEO: Guvernér ČNB Michl v Hráčích
Centrální banka se tak vydatně přiblížila k dlouhodobě deklarovanému cíli guvernéra Aleše Michla. Drahý kov má podle něho především stabilizační funkci. „Nevím, jaká bude cena zlata za rok, dva, chci ho kvůli diverzifikaci. Zlato má nulovou korelaci k akciím nebo indexu nejistoty VIX, je dobré do velkého dlouhodobého portfolia,“ uvedl na jaře 2022 pro e15 Michl tehdy ještě jako řadový radní ČNB s tím, že si dokáže v rozvaze centrální banky představit i objem zlata ve výši stovky tun. To potvrdil i v březnovém pořadu Blesku Hráči, kde zdůraznil, že stotunové mety by měla banka dosáhnout do roku 2028, kdy Michlovi zároveň končí šestiletý guvernérský mandát.
„Důvěryhodnost ČNB držbou zlata roste. Lidé mnohem raději slyší, že roste objem nakoupeného zlata než akcií nebo deviz, protože chápou, že se jedná o výrazně volatilnější aktiva,“ tvrdí analytik společnost Citfin Tomáš Volf. Analytici zdůrazňují, že zlato má v novodobé historii tendenci silně cenově kolísat s ohledem na jeho nabídku a poptávku po něm. „Zlato nenese žádné příjmy typu dividendy nebo třeba nájmu jako akcie a nemovitosti, a nelze tak ani určit jeho vnitřní hodnotu. Z mého pohledu je to ale také důvod, proč si myslím, že zlato do rezerv ČNB nepatří,“ soudí naopak analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
Světoví centrální bankéři nicméně nedají v posledních letech na zlato dopustit. Výrazněji se upnuli na drahý kov v roce 2022, tehdy centrální banky nakoupily do svých rozvah 1081 tun zlata, tedy suverénně nejvíce v historii. Masivní nákupy pokračovaly i loni, kdy podle statistik World Gold Council pořídili 1037 tun, poptávka bank tak oproti rekordnímu roku mírně poklesla. Celkem světové centrální banky momentálně sedí na necelých 7800 tunách zlata, což je například čtyřiapůlkrát více než ještě před deseti lety.
Svého dosavadního historického maxima dosáhlo zlato teprve letos jednadvacátého března, a to necelých 2222 dolarů za troyskou unci. „Zlato tak reaguje na slabší americký dolar a především na neutěšenou geopolitickou situaci. Do budoucna v delším výhledu lze očekávat další růst ceny zlata vzhledem k očekávanému snížení úrokových sazeb v USA,“ předpokládá analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.
Stále se podle něho zároveň upravují odhady na cílovou cenu zlata koncem letošního roku. „Aktuálně se posouvají odhady z ceny 2300 až na případných 2400 dolarů,“ dodává Tupý. To by aktuálně znamenalo až desetiprocentní příslib růstu ceny drahého kovu do konce roku, pro ČNB by takový vývoj znamenal více než pětimiliardový zisk.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
