Navrátil upozornil, že ČNB při spuštění intervencí v listopadu 2013 předpokládala, že inflace bude letos v prvním čtvrtletí na třech procentech. Nyní to ovšem podle něj vypadá, že inflace bude nulová nebo záporná. „Ten rozdíl je ale způsoben zahraničním. Nic jiného se nezměnilo, jen zahraničí. A to je spíše dlouhodobý strukturální problém, kterému nyní čelí eurozóna. A my si budeme dlouhodobě dovážet nízké inflační tlaky ze zahraničí. Ty budou nižší, než jaké jsou konzistentní s inflačním cílem ČNB,“ uvedl.
Centrální banka tak má podle Navrátila dvě možnosti. „Buď říci, že nebudeme dlouhodobě plnit inflační cíl. To si řekne vnitřně a pravděpodobně to nesdělí veřejnosti. Pokud si ČNB řekne, že chce dosáhnout inflačního cíle, tak musí oslabit kurz,“ uvedl Navrátil. Podle něj ale problému s nízkou inflací bude tuzemská ekonomika čelit právě kvůli vývoji v eurozóně dlouhodobě. „Takže za rok za dva bude opět riziko, že by ta koruna měla opět oslabit kvůli dovozu deflačních tlaků a neplnění cíle. To musí vzít centrální bankéři do úvahy, protože se to ČNB nebude dělat kvůli negativním ohlasům lehce,“ dodal.
Rezignace není řešení
Případné snížení inflačního cíle ovšem není podle analytičky České spořitelny Dany Hájkové rovněž řešením. „Riziko nastavení inflačního cíle je v tom, že jsou tam nějaké chyby měření. Mít inflační cíl moc nízko, tak centrální banka riskuje, že když přijde nějaký větší deflační šok, tak se může dostat do záporu a nastartovat nějakou deflační spirálu. Proto je lepší, když ten inflační cíl je malinko vyšší,“ uvedla Hájková.
Inflační cíl ve výši dvou procent si stanovila ČNB od ledna 2010 a měl by být platný až do přijetí eura. Cílem ČNB je to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. Cílování inflace je jedním z možných nástrojů k udržení cenové stability.
Ta je přitom podle ústavy hlavním cílem činnosti ČNB. V roce 2001 využívalo cílování inflace 16 zemí a 42 zemí využívalo k dosažení cenové stability cílování peněžní zásoby. Předloni cílování inflace využívalo 32 zemí a peněžní zásobu 29 zemí.
Guvernér ČNB Miroslav Singer nedávno uvedl, že si nyní neumí rozumně představit, proč by nyní centrální banka měnila hranici 27 korun jako kurzový závazek pro českou měnu k euru. Samotná bankovní rada v prosinci uvedla, že „teprve pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání, bylo by třeba zvážit posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň.“
Pavel Páral: ECB si koupí jen čas
