Mír může Íránu přinést stovky miliard. Trump má po sobě zaručit úklid spouště výměnou za jaderný klid
- Íránský režim by mohl získat tři cesty k financím, které nutně potřebuje.
- Teherán nejspíš bude moci obchodovat s ropou ještě dříve, než kývne na jaderné ústupky.
- Fond obnovy by údajně měli financovat investoři z Perského zálivu a dalších zemí.
Součástí v médiích kolujícího návrhu americko-íránské mírové dohody je třeskutý požadavek Teheránu na válečné reparace ve výši 300 miliard dolarů. Bloomberg tvrdí, že má k dispozici dokument, který skýtá podrobnější popis ekonomické podpory Íránu. Zahrnuje rychlé umožnění prodeje ropy, přístup ke zmrazeným prostředkům a také rozvojovou pomoc. Washington doufá, že ekonomickými pobídkami přiměje Teherán ke klidu v Hormuzském průlivu a velkým ústupkům v jaderném programu. Podle kritiků jsou štědré vábničky znakem americké porážky.
Obě strany konfliktu se v neděli dohodly na tom, že v pátek 19. června podepíšou ve Švýcarsku memorandum, které otevře dvouměsíční okno pro rozhovory o detailech míru. Nejenom pro Spojené státy bude klíčové, aby z jednání vzešlo rychlé obnovení provozu v Hormuzském průlivu, kterým za normálních okolností proudí pětina světové spotřeby suroviny a také čtvrtina celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem.
Stejně tak důležité pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je, aby se Teherán vzdal aktivit, které by mohly vést k výrobě jaderné zbraně. V praxi by to mělo znamenat ukončení jaderného programu, likvidaci zásob obohaceného uranu a přísné inspekce režimu. Mírové rozhovory se budou nejspíš dotýkat i dalších velmi citlivých oblastí, což by snadno mohlo vést k jejich kolapsu.
Rychlé odblokování ropných sankcí budí údiv
Bloomberg každopádně naznačuje, že Washington je svolný činit dalekosáhlé ekonomické ústupky. Tvrdí, že podle podmínek předběžné dohody americké ministerstvo financí udělí výjimky na vývoz íránské ropy a petrochemických produktů, a to ihned po podpisu memoranda. Deník The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že íránské ropné tankery už se daly do pohybu.
„Pokud je to pravda, Írán vyhrává,“ komentovala situaci na sociální síti X někdejší velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová. „Od prvního dne by nemělo dojít k žádnému zmírnění sankcí,“ dodala. Vysoký americký úředník podle WSJ vysvětlil, že i když Írán získá zmírnění sankcí na prodej ropy dopředu, trvalé uvolnění bude vázáno na splnění požadavků ohledně Hormuzu a jádra.
Podmínky pro rozmrazení íránských aktiv zatím nejsou jasné. Dokument sice počítá s tím, že budou Teheránu plně k dispozici, ale neuvádí pro to žádný časový harmonogram. Není ani jisté, o kolik peněz vlastně jde. Některé byly zablokované už v době islámské revoluce v Íránu v roce 1979. Většina zmrazení je ale novějšího data a týká se obchodu s ropou. Vesměs šlo o její prodej Číně, Indii, Jižní Koreji a Japonsku. Peníze se zasekly, když Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody Obamovy administrativy a obnovil sankce vůči Íránu.
Teherán tvrdí, že postrádá nejméně sto miliard dolarů. Odhady expertů jsou ale nižší. The Wall Street Journal tvrdí, že jenom v Číně by mohlo být zablokováno dvacet až padesát miliard dolarů. V Iráku se v rámci sousedské obchodní výměny může nacházet patnáct miliard. V dalších zemích včetně USA a Lucemburska podle něj jde o jednotky miliard. Perskou prioritou je každopádně odblokovat 24 miliard dolarů, což je dolní mez odhadů.
Marshallův plán pro íránský režim
Uvolnění části hotovosti by íránským vůdcům umožnilo zvýšit hodnotu měny země a snížit inflaci, konstatoval Esfandyar Batmanghelidj z ekonomicky zaměřeného think-tanku Bourse & Bazaar Foundation. „Írán však bude mít stále velmi silnou motivaci usilovat o širší zmírnění sankcí,“ je přesvědčen.
Patrně nejkontroverznější je však plán na poválečnou obnovu země, jehož mechanismus by měl být připraven do šedesáti dnů. „Je to jako kdybychom nabídli Marshallův plán na obnovu Německa, dokud byli nacisté ještě u moci,“ napsal na sociálních sítích konzervativní komentátor Washington Post Marc Thiessen.
Není přitom jasné, odkud se tyto peníze vezmou. Bílý dům chápe, že jde o citlivé téma a vyjadřuje se k němu poměrně vyhýbavě. Podle CNN ovšem zdůraznil, že nepůjde o prostředky amerických daňových poplatníků. Představitelé administrativy vágně hovoří o financování z Perského zálivu a přizvání různých zemí k investicím v Íránu.
Trump byl dříve kritikem finančních ústupků
Také podle neoficiálních informací agentury Reuters půjde o soukromý investiční nástroj bez vládních peněz a grantů. Na financování se údajně dohodly společnosti se sídlem v USA, Perském zálivu, Asii, Jižní Americe a Africe. Přislíbené investice mají zahrnovat energetiku, logistiku, výrobu a dopravu.
Vysoce postavený íránský představitel Reuters sdělil, že Teherán původně požadoval od USA čtyři sta miliard dolarů jako kompenzaci za válečné škody, ale Washington to odmítl. Jako kompromis se zrodil nápad na fond obnovy a rozvoje. Mechanismus podle něj předpokládá, že země regionu budou přispívat různými způsoby. Patří mezi ně zajištění půjček i přímé financování rekonstrukce míst poškozených ve válce, včetně ocelářského komplexu, rafinerií, letišť a další infrastruktury.
„Bude vytvořen až po podpisu konečné dohody. Během těch šedesáti dnů budou správci fondu spolupracovat s Íránci a investory na plánování a stanovení rozsahu projektů,“ uvedl zdroj agentury. Otázku, kdo bude fond spravovat, a další klíčové detaily je však ještě potřeba doladit, dodal informátor. Spojené státy by každopádně měly být garantem dohody a z ní vyplývajících závazků. Trump byl přitom v roce 2015 velkým kritikem Obamových ústupků Teheránu. Tvrdil, že odblokování zmrazených aktiv bude financovat terorismus po celém světě.
